34 C 254/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud vzal za prokázané, že žalovaná je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350 m3 do 1 850 m3, RZ , SPZ, . Žalovaná neměla v obdobích od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019 a od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku ve shora uvedených obdobích ve dnech 31. 1. 2020 a 9. 9. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 10. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ij, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.4. Že byla žalovaná v daných obdobích vlastníkem shora uvedeného vozidla, je prokázáno z výpisu z registru silničních vozidel ze dne 16. 10. 2023 na č. l. 9, a to, že žalobkyně učinila vůči žalované shora uvedené výzvy je prokázáno dopisy z toho kterého dne.5. Soud vyšel z § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle něhož vlastník a provozovatel vozidla jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V dané věci vozidlo nebylo pojištěno 171 dní a 152 dní, a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 47 Kč za 1 den dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., spolu 15 787 Kč. Žalobkyně vyzvala ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovanou do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku s náležitostmi uvedenými v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož žalovaná ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nezaplatila, ocitla se žalovaná v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 781 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.