36 C 161/2024-58 — Okresní soud Plzeň-město

1. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství. Návrh odůvodnili tím, že manželství bylo uzavřeno dne 27. 8. 2019 před , právnická osoba, , adresa, , u manželky se jedná o druhé manželství, u manžela se jedná o manželství prvé. Manželství je bezdětné. Manželství bylo uzavřeno po půlroční známosti, přičemž zpočátku bylo zcela bezproblémové, postupně však mezi manželi začalo docházet k častějším hádkám, manželé si přestali rozumět, neshodli se v základních otázkách týkající se vedení rodinného života a chodu domácnosti. Krize vyvrcholila v září 2022, od té dobu spolu trvale nežijí a netvoří manželské společenství. Manželé spolu již dlouhodobě nesdílí stejné životní názory, v důsledku čehož mezi nimi došlo ke vzájemnému odcizení, již několik měsíců nevedou společnou domácnost, pročež je manželství trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno. Hlavní příčinu rozvratu manželství spatřují manželé v rozdílných názorech na otázky společného rodinného života a ve vzájemném citovém odcizení. Ani jeden z manželů nechce obnovit manželství.2. Manželé prohlásili veškeré skutečnosti týkající se rozvratu manželství, nemožnosti obnovy manželského soužití a příčiny rozvratu manželství za nesporné a navrhli soudu, aby o jejich rozvodu i s ohledem na současný domicil manžela soud rozhodl dle § 115a o. s. ř. tedy bez nutnosti nařízení ústního jednání. Soud proto rozhodl o rozvodu manželství bez nařízení jednání, když při posouzení věci postupoval z nesporných tvrzení a obsahu listinných důkazů.3. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že účastníci tohoto řízení uzavřeli manželství dne 27. 8. 2019 před , právnická osoba, , adresa, . Z manželství dle výpisu z centrální evidence obyvatel a nesporných tvrzení účastníků nepochází žádné společné nezletilé děti. Z nesporných tvrzení se podává, že manželství je již minimálně od září 2022, kdy spolu manželé přestali žít, trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, když oba manželé vylučují možnost obnovy manželského soužití. Hlavní příčinou rozvratu manželství je vzájemné citové odcizení a rozdílnost názorů manželů na otázky společného rodinného života.4. Dle článku 3 písm. a) nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí jsou ve věcech týkajících se rozvodu příslušné soudy členského státu, na jehož území v případě společného návrhu má alespoň jeden z manželů obvyklý pobyt.5. Dle § 49 odst. 1 ZMPS platí, že osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.6. Dle § 50 odst. 1 ZMPS platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.7. S ohledem na článek 3 písm. a) shora citovaného nařízení Rady je dána mezinárodní příslušnost zdejšího soudu, neboť manželka, státní občanka Česká republiky, má na území České republiky obvyklý pobyt.8. Rozhodným hmotným právem je právo České republiky s ohledem na ustanovení § 50 odst. 1 ve spojení s ust. § 49 odst. 1 ZMPS, neboť manželka je státní občankou České republiky, manžel , adresa, a současně nemají na území České republiky oba dva obvyklý pobyt – aplikuje se tedy dovětek ust. § 49 odst. 1 ZMPS (...) jinak českým právním řádem.9. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.10. Podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.11. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.12. Podle § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.13. V posuzovaném případě soud na základě mezi účastníky nesporných skutečností dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 občanského zákoníku, jelikož netvoří rodinné společenství již minimálně od září 2022, pročež návrhu vyhověl. Soud pokládá za pravdivé nesporné tvrzení manželů o rozvratu manželství a společném záměru dosáhnout rozvodu manželství. Jen stěží se lze domnívat, že manželství není rozvrácené, pokud spolu manželé již minimálně od září 2022 nežijí jako manželé. Z manželství se nenarodily žádné nezletilé děti, pročež odpadá podmínka stanovená v ust. § 755 odst. 3 občanského zákoníku. Soud v řízení nezjistil žádnou okolnost, pro kterou by rozvod manželství mohl být v rozporu se zájmy manželů. Jelikož byly splněny všechny podmínky stanovené shora uvedenými zákonnými ustanoveními a zároveň soud neměl důvod podezírat manžele z toho, že by snad jednali unáhleně, neuváženě či snad nepravdivě, pokud spolu již skoro jak 2 rok nežijí, soud návrhu podle § 755 občanského zákoníku v celém rozsahu vyhověl a manželství účastníků řízení rozvedl (výrok I. tohoto rozsudku), neboť je soud toho názoru, že manželství je prokazatelně vážně narušené a trvale rozvrácené, pročež nemůže plnit svůj účel a od manželů s ohledem na naprosté odcizení nelze očekávat obnovení manželství. Hlavní příčinu rozvratu manželství soud spatřil v citovém odcizení manželů, kdy nelze nikoho nutit, aby setrvával v nefunkčním svazku.14. O náhradě nákladů řízení (výrok II. tohoto rozsudku) bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z. ř. s.