36 C 200/2023-62 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 771 Kč a příslušenství s odůvodněním, že dne 9. 9. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s poplatkem ve výši 5 161 Kč, a to formou jedné splátky do 7. 10. 2022. Dle smlouvy o úvěru vznikne žalobkyni v případě prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný smluvní závazky nehradil řádně a včas, na pohledávku nic neuhradil, proto žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 161 Kč a smluvní pokuty za období od 8. 10. 2022 do 30. 3. 2023 ve výši 2 610 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu zástupce žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení na adresu trvalého pobytu v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.3. Z obsahu ve spise založených listin vyplývá následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela dne 9. 9. 2022 prostřednictvím komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Tu se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 161 Kč do 28 dnů. Pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni prodlení. Částka 15 000 Kč byla na účet označený žalovaným dle zprávy banky připsána dne 9. 9. 2022 a splatnost podle žádosti o úvěr nastala dne 7. 10. 2022. Smluvní pokuta za období od 8. 10. 2022 do 30. 3. 2023 z jistiny činila 2 610 Kč. Žalovaný neuhradil pohledávku ani částečně, přestože k tomu byla vyzvána dopisem ze dne 6. 3. 2023.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2048 o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.6. Po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Strany platně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., nicméně žalovaný úvěr řádně nesplatil, čímž porušil nejen smlouvu, ale i výše uvedené zákonné ustanovení a vznikla mu tak povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně dohodnutého poplatku (úroku z úvěru) a smluvní pokuty sjednané podle § 2048 o. z. Byť cena poskytnutých peněz ve výši 5 161 Kč za 28 denní úvěr ve výši 15 000 Kč odpovídá úrokové sazbě ve výši přibližně 413 % ročně, byla smlouva posouzena jako platná s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o úvěr krátkodobý, s nízkou úvěrovou částkou a tudíž i rizikový. Strany si nesjednaly úrok z úvěru ve výši 413 %, kterým by se částka úročila až do zaplacení, leč zmíněný úrok byl kapitalizovaný pouze za období trvání úvěru (srov. s rozsudky Krajského soudu v Plzni , spisová značka, nebo , spisová značka, ). Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dlužnou částku zaplatit, a to spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil soud v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 912 Kč, celkem 2 364 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.