38 C 91/2024 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň-město dne 25. 01. 2024 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 23 630 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne , datum, dodávala do odběrného místa na adrese , adresa, žalované elektrickou energii. Za období od 09. 09. 2021 do 27. 04. 2022 žalobkyně vystavila vyúčtování č. , hodnota, , podle kterého skončilo citované období přeplatkem ve výši 9 201,24 Kč, neboť celkové náklady za dodanou elektrickou energii činily 7 757,90 Kč a žalobkyně evidovala platby ve výši 16 959,14 Kč. Za období od 28. 04. 2022 do 21. 12. 2022 žalobkyně vystavila vyúčtování č. , hodnota, , podle kterého skončilo citované období přeplatkem ve výši 8 729,85 Kč, neboť celkové náklady za dodanou elektrickou energii činily 5 890,15 Kč a žalobkyně evidovala platby ve výši 14 620 Kč. Celkově tak přeplatky činily částku ve výši 17 931,09 Kč, tato částka byla žalované žalobkyní vyplacena. Následně bylo zjištěno, že platby z následujících dní: 20. 09. 2021, 15. 10. 2021, 18. 10. 2021, 18. 11. 2021, 20. 12. 2021, 18. 01. 2022, 18. 02. 2022, 18. 03. 2022, 19. 04. 2022, 18. 05. 2022, 20. 06. 2022, 18. 07. 2022, 18. 08. 2022, 19. 09. 2022, 18. 10. 2022, 18. 11. 2022 a 19. 12. 2022, všechny po 1 390 Kč, tedy celkem 23 630 Kč, byly z důvodu administrativní chyby třetí osoby - jiného zákazníka žalobkyně, který při svých platbách uváděl nesprávný variabilní symbol, chybně zaúčtovány na vyúčtování č. , hodnota, a vyúčtování č. , hodnota, a zohledněny tak v zálohách žalované. Žalobkyně o tomto písemně i telefonicky informovala žalovanou a žádala ji o vrácení finančních prostředků, které jí bez právního důvodu byly zohledněny jako zaplacené zálohy na spotřebu elektrické energie. Žalobce dne 07. 03. 2023 vyzval žalovanou, aby bezdůvodné obohacení vrátila do 14 dnů, tj. do 21. 03. 2023. Žalovaná bezdůvodné obohacení nevrátila a od 22. 03. 2023 je v prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný elektronický platební rozkaz byl pro jeho nedoručení do vlastních rukou žalované zrušen podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”).3. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, čímž se její souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Z obsahu spisového materiálu má soud za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách elektrické energie ze dne , datum, , na základě které žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa na adrese , adresa, elektrickou energii a následně vždy po skončení příslušného období vystavila žalobkyně žalované vyúčtování. Na základě vyúčtování č. , hodnota, za období od 09. 09. 2021 do 27. 04. 2022 byla vyúčtována částka za spotřebu energie a související služby ve výši 7 757,90 Kč a byly zohledněny platby ve výši 16 959,14 Kč, žalobkyně tedy zjistila přeplatek ve výši 9 201,24 Kč. Na základě vyúčtování č. , hodnota, za období od 28. 04. 2022 do 21. 12. 2022 byla vyúčtována částka za spotřebu energie a související služby ve výši 5 890,15 Kč a byly zohledněny platby ve výši 14 620 Kč, žalobkyně tedy zjistila přeplatek ve výši 8 729,85 Kč. Žalobkyně následně vyplatila žalované přeplatek v souhrnné výši 17 931,09 Kč, který však zohledňoval platby osoby od žalované odlišné ve dnech: 20. 09. 2021, 15. 10. 2021, 18. 10. 2021, 18. 11. 2021, 20. 12. 2021, 18. 01. 2022, 18. 02. 2022, 18. 03. 2022, 19. 04. 2022, 18. 05. 2022, 20. 06. 2022, 18. 07. 2022, 18. 08. 2022, 19. 09. 2022, 18. 10. 2022, 18. 11. 2022 a 19. 12. 2022, vždy po 1 390 Kč, tedy celkem 23 630 Kč. Následně bylo zjištěno, že platby ve prospěch žalované provedla omylem třetí osoba pod variabilním symbolem náležejícím k platbám žalované ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně přípisem ze dne 07. 03. 2023 vyzvala žalovanou, aby plnění ve výši 23 630 Kč žalobkyni vrátila do 21. 3. 2024, neboť se jím žalovaná obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce opětovně žalovanou vyzvala přípisem ze dne 07. 12. 2023. Žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala.10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Bylo zjištěno, že žalovaná spotřebovala energie a s nimi související služby v ceně 13 648,05 Kč (7 757,90 Kč a 5 890,15 Kč), ale zaplatila skutečně zálohy ve výši 7 949,14 Kč (platby ve vyúčtování činily 31 579,14 Kč, ale 23 630 Kč zaplatila omylem třetí osoba s nesprávným variabilním symbolem). Rozdíl mezi spotřebovanou cenou energií a služeb ve výši 13 648,05 Kč a skutečně zaplacenými zálohami ve výši 7 949,14 Kč, tedy částka ve výši 5 698,91 Kč představuje pohledávku žalobkyně z titulu nezaplacené kupní ceny elektřiny a s jejími dodávkami spojených služeb. Ve zbytku žalované částky, tedy 17 931,09 Kč se jedná o bezdůvodné obohacení. Bezdůvodným obohacením je objektivně nastalý stav, v němž bez právem uznaného důvodu dochází k přesunu majetkových hodnot od jedné osoby ke druhé. Tento majetkový prospěch může mít povahu zvýšení aktiv na straně osoby obohacené, nebo snížení pasiv na straně ochuzené anebo nemusí dojít k žádné změně majetkové situace žádné ze stran, byť by k této změně dojít mělo. Za takové situace tedy dochází ke vzniku závazku spočívajícího v povinnosti obohaceného vydat majetkový prospěch ochuzenému (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1876/2009, ze dne 25. 03. 2008, sp. zn. 33 Odo 79/2006, nebo ze dne 22. 01. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3729/2019). Dluh z titulu bezdůvodného obohacení trvá v částce ve výši 17 931,09 Kč. Celkový dluh tedy činí 23 630 Kč. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení ceny služeb a vrácení bezdůvodného obohacení i právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování ve vztahu k ceně služeb a energií a ve vztahu k vrácení bezdůvodného obohacení pak od výzvy zaslané žalobkyní, tedy ode dne 22. 03. 2023. Soud tak posoudil žalobu žalobkyně jako zcela důvodnou, byť částečně ve výši 5 698,91 Kč z jiného právního titulu, než uvádí žalobkyně .11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 39