16 C 27/2025-35 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal vrácení úvěru.Žalovaná se nevyjádřila.Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (OSŘ) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky.Soud zjistil tento skutkový stav:Původním věřitelem byla společnost , právnická osoba, ., přičemž pohledávku uvedenou níže následně postoupila tato společnost žalobci smlouvou ze dne , datum, .Podle smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, byla úvěrovanému (tj. žalované) poskytnuta částka 20 000 Kč (viz č.l. 7). Vedle jejího vrácení byl sjednán nominální úrok 17 000 Kč za dobu 14 měsíců, k tomu však byla sjednána ještě řada dalších plateb, takže RPSN byla 272 % (č.l. 7 p.v.). Proto byla celková úplata za poskytnutou částku excesivní. V uvedené době požadovaly banky úrok přibližně 8,4 % p.a., a proto lze akceptovat přibližně trojnásobek uvedené bankovní sazby, což je asi 25 % p.a. S ohledem tedy na to, že namísto 25 % bylo ve smlouvě požadováno 272 %, tj. přípustná sazba by byla jen asi 0,09191 (což je zlomek 25/272) ze sazby sjednané. Proto soud musel zkrátit veškeré částky vycházející z úročení vždy na pouze 0,09191, tj. vynásobit příslušnou částku vždy číslem 0,09191.Částka požadovaná v žalobním návrhu ve výši 19 537,95 Kč byla vytvořena žalobcem jako součet těchto částek:- 6 550 Kč (jistina),- 221,50 Kč (sjednaný smluvní úrok),- 3 026,66 Kč jako úhrada za poskytnutí úvěru,- 574,01 Kč jako úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení, dále- 1 111,84 Kč za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v bydlišti.- K tomu pak smluvní pokuta 8 053,94 Kč.Součet činil 19 537,95 Kč. K jednotlivým dílčím částkám se soud vyjadřuje níže.Neuhrazenou jistinu 6 550 Kč soud přiznal v plné výši.Namísto 221,50 Kč na úroku tedy přiznal pouze 20 Kč (tedy část odpovídající 0,09191 z požadované částky úroku).Obdobně z částky 3 026,66 Kč bylo přiznáno pouze 278 Kč, neboť posuzováno dle obsahu se ve skutečnosti jednalo o další část smluvního úroku (jakožto odměny za poskytnutí peněz).Totéž platí o částce 574,01 Kč (úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení), soud přiznal 53 Kč.Částku 1 111,84 Kč (za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v bydlišti) přiznal v plné výši, šlo o odměnu za služby skutečně prováděné (inkaso v bydlišti dlužníka v hotovosti – dlužník skutečně splácel a celkově uhradil 25 700 Kč (č.l. 16).Smluvní pokutu 8 053,94 Kč soud rovněž přiznal v plné výši. Ze žalobního tvrzení (č.l. 4 pv nahoře) nebylo sice možno nijak dovodit, jaká konkrétní smluvní pokuta byla uplatněna – k tomuto viz text smlouvy o úvěru (č.l. 7) jako 0,1 % z dlužné částky, což by bylo možné akceptovat. Ve smlouvě přitom byla uvedena (čl. 7) poměrně složitá konstrukce různých typů oznámení na č.l. 7, kdy soud považuje takto vysvětlené jednotlivé typy smluvních pokut za ještě dostatečně srozumitelné. Nebylo však zřejmé, jaká část smluvní pokuty má být představována např. oznámením za 1 500 Kč (kde má jít o součet 250 Kč za náklady za zaslání, 750 Kč za náklady za inkasního pracovníka a smluvní pokutu 500 Kč), případně jaká část smluvní pokuty má příslušet ve výši 1 500 Kč za oznámení zasílané v jiném případě. Žalobce následně uvedenou otázku vyjasnil podáním ze dne 29.8.2025, přičemž se jednalo výlučně o část smluvní pokuty odpovídající sazbě 0,1 % denně, na uvedené přehledné podání lze pro stručnost zcela odkázat.Tedy namísto částky 19 537,95 Kč byl přiznán součet shora uvedených dílčích částek, a to 16 067 Kč. Jedná se o součet částek: 6 550 Kč + 20 Kč + 278 Kč + 53 Kč + 1 112 Kč + 8 054 Kč.Zamítnuta byla žaloba co do rozdílu mezi 19 537,95 Kč a 16 067 Kč, což je 3 469 Kč.Částku 2 454,88 Kč na zákonném úroku z prodlení soud přiznal v plné výši.Smluvní úrok 3 545,31 Kč soud zkrátil na 326 Kč, tj. vynásobil číslem 0,091919.Pokud byl žádán zákonný úrok z prodlení z částky 6 771,50 Kč, a to ve výši 11,75 % od 23. 4. 2024 do zaplacení, byl tento zákonný úrok z prodlení přiznán pouze z částky 6 570 Kč. Důvodem je, že částka 6 771,50 Kč byla vytvořena jako součet 6 550 Kč na jistině (důvodné) a částky 221,50 Kč na sjednaném smluvním úroku (důvodné částečně pouze ohledně 20 Kč). Tedy namísto úročení částky 6 771,50 Kč je úročena částka 6 570 Kč.Pokud byl pak žádán úrok 15 % (nominálně sjednaná úroková sazba uváděná ve smlouvě) z částky 6 550 Kč na jistině, tento byl požadován důvodně, neboť, jak již uvedeno, soud nemá důvod pochybovat o snížení jistiny poskytnuté původně částkou 20 000 Kč na zbývajících 6 550 Kč.Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V nálezu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012 uvedl Ústavní soud, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. … Běžný klient úvěrové společnosti totiž nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat.V případě excesivního úroku se zde jedná o neplatnost absolutní (ohrožení společenské soudržnosti jako takové, tj. narušení veřejného pořádku, § 588 občanského zákoníku).Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.Pokud jde o úspěch ve věci, potom namísto požadované jistiny 19 537,95 Kč (soud souhlasí s údajem samotného žalobce, který takto správným způsobem označil celkovou hodnotu pohledávky bez příslušenství) bylo přiznáno pouze 16 067 Kč (úspěch žalobce) a nepřiznáno 3 469 Kč (úspěch žalované). Proto převážný úspěch ve věci měl žalobce. Soud tedy přiznal žalobci z nákladů řízení, tak jak tyto byly vyčísleny (č.l. 30) částkou 7 939 Kč, příslušnou část ve výši 5 118 Kč, což je 64 % z uplatněných nákladů, jelikož žalobce měl úspěch 82 % a neúspěch 18 %, neboť z částky 19 538 Kč požadoval důvodně pouze 16 067 Kč. Náklady řízení žalobce zahrnovaly soudní poplatek 800 Kč, odměnu advokáta 3 x 300 Kč (převzetí, výzva k plnění, žaloba) a další odměna 3 800 Kč za písemné podání a účast při jednání. Dále 2 paušály po 450 Kč a DPH 987 Kč. Celkem 7 939 Kč.