34 C 230/2025-11 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 529,35 Kč → 9 387 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení od 16. 1. 2024 do zaplacení. Tvrdila, že pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, ., které byla pohledávka dříve postoupena původním věřitelem , právnická osoba, . S žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku 48 020 Kč se splatností do , datum, . Žalovaný uhradil 38 633 Kč, zbývá nesplacená jistina 9 387 Kč.2. Soud vzal za prokázané, že společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému dne , datum, částku ve výši 11 530 Kč a další částky dle smlouvy, celkem 48 504,99 Kč → , datum, částku 10 430 Kč a další částky dle smlouvy, celkem 48 020 Kč, z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, . na bankovní účet žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., smlouvou ze dne , datum, → , datum, postoupila žalovanou pohledávku na společnost , právnická osoba, ., a tato smlouvou ze stejného dne postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni. Žalobkyně téhož dne vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila jej, že nebude-li dobrovolně uhrazeno, obrátí se na soud se žalobou.3. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 a násl. o. z., dle nichž smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky a dlužník se zavazuje je vrátit. V souzené věci žalovaný nesplnil povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky, a proto je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 387 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvami o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., přičemž první postoupení bylo podle § 1882 odst. 1 o. z. oznámeno postupitelkou žalovanému. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění dopisem, proto žalovaný byl povinen zaplatit bez zbytečného odkladu podle § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaný nezaplatil, ocitl se ve smyslu § 1968 věty první o. z. v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 387 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 26 093 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč.