34 C 241/2025-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 50 958,25 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 44 115,56 Kč, nesplacené jistiny kontokorentu ve výši 5 000 Kč a částky 1 842,69 Kč představující nepovolený debet na běžném účtu, spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku. Tvrdila, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , IBAN, na částku 80 000 Kč, kterou žalovaný čerpal, a dne , datum, smlouvu o poskytnutí kontokorentu na částku 5 000 Kč. Žalovaný byl povinen hradit měsíční splátky úvěru ve výši 4 000 Kč, počínaje , datum, , a udržovat kontokorent v rámci sjednaného limitu. Od února 2025 žalovaný přestal splácet úvěr i kontokorent, proto žalobkyně dne 14. 4. 2025 oba závazky zesplatnila.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , IBAN, na částku 80 000 Kč s úrokovou sazbou 17,4 % ročně, splatnou v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč, počínaje , datum, , s předpokládaným termínem splacení 10. 12. 2025. Dále uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytnutí kontokorentu na částku 5 000 Kč. Žalovaný úvěr i kontokorent čerpal v plné výši. Od splátky splatné dne , datum, žalovaný úvěr nehradil, stejně tak nevyrovnal kontokorent. Žalobkyně dne 14. 4. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a zesplatnila oba závazky. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka na úvěru 44 115,56 Kč a na kontokorentu 5 000 Kč, dále žalovaný dlužil 1 842,69 Kč z nepovoleného debetu.4. Tyto skutečnosti jsou prokázány smlouvou o úvěru č. , IBAN, ze dne , datum, , dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě, smlouvou o kontokorentu ze dne , datum, , rámcovou smlouvou č. , hodnota, , obchodními podmínkami , Jméno žalobkyně, ., výpisem z účtu žalovaného, přehledem plateb úvěru a kontokorentu, splátkovým kalendářem, zesplatňujícím dopisem ze dne 14. 4. 2025 a předžalobní výzvou.5. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit úroky. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se splácením více než dvou splátek a neplnil ani po dodatečné lhůtě, žalobkyně oprávněně zesplatnila úvěr i kontokorent a požaduje jejich úhradu. Od dne následujícího po zesplatnění se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.), žalobkyni proto vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.).6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 639 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 039 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.