34 C 46/2025-18 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném vrácení úvěru ve výši 10 349,82 Kč s přísl. rozepsaným ve výroku2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud vzal za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně, na která pro stručnost odkazuje, zejména o uzavření úvěrové smlouvy, poskytnutí úvěru a jeho splatnosti, jakož i o odeslání předžalobní upomínky, jež jsou prokázány postupně: smlouvou o úvěru, výpisem z účtu, smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou.4. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Prodlení žalovaného soud posoudil podle § 1968 o. z. a § 1970 o. z., výši úroku z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.