39 C 133/2025-216 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit částku 211 800 Kč, dále pak kapitalizované úroky z prodlení ve výši 38 200 Kč a náklady řízení ve výši 20 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, a následně , datum, smlouvu o zápůjčce. Celkem bylo poskytnuto 500 000 Kč. Úroky byly sjednány ve výši 10% ročně. Žalobkyni bylo uhrazeno pouze 288 200 Kč, žalovaná je tedy v prodlení částkou 211 800 Kč. Na úrocích z prodlení dluží 38 200 Kč, když úroky z prodlení byly vyúčtovány fakturami z , datum, a z , datum, . Celkem požaduje žalobkyně po žalované 250 000 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou kontaktovala, nicméně částka zaplacena nebyla. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že v roce 2021 existovala pohledávka mezi společnostmi , jméno FO, , Anonymizováno, ., kde byla jednatelkou žalovaná, ta ale pohledávky neřešila. V roce 2022 manžel žalované uvedl, že by pohledávky za společností , jméno FO, , Anonymizováno, splácet prostřednictvím zisku z prodeje zboží, které by právě žalobkyně zainvestovala. Žalobkyně pak obdržela od žalované dvě faktury za dodané zboží, ty uhradila. Pak ale žalobkyně zjistila, že faktury jsou vystaveny špatně, ve svém účetnictví si je stornovala a žádala o vrácení peněz, což se nestalo. Proto bylo dohodnuto uzavření smluv o zápůjčkách. Žalobkyně dále uvedla, že dne , datum, odeslala žalované částku 150 000 Kč (platba faktury), žalovaná dne , datum, částku 190 000 Kč vrátila, přičemž přeplatek ve výši 40 000 Kč, jí byl vydán v hotovosti. Dne , datum, bylo žalované odesláno 304 000 Kč, jejímu manželovi pak bylo vyplaceno 46 000 Kč v hotovosti. Žalovaná dlužné částky splácela, kdy bylo uvedeno, že dne , datum, zaplatila částku 25 000 Kč, dne , datum, částku 25 000 Kč, stejnou částku pak uhradila dne , datum, . Dne , datum, uhradila částku 20 000 Kč, stejně tak , datum, , dne , datum, a , datum, uhradila po 10 000 Kč. Úrok byl vypočten účetní žalobkyně, byl avizován předem a odsouhlasen emailem ze strany manžela žalované. Ten odsouhlasil i to, že by měla být doplacena částka 250 000 Kč s příslušenstvím.2. Pokud se k žalobě vyjádřila žalovaná, tak uvedla dne , datum, , že se žalobou nesouhlasí, nárok žalobkyně neuznává a popírá, že by jí nebo jejímu manželovi žalobkyně předala v hotovosti platby 40 000 Kč a 46 000 Kč. Žalovaná uvedla, že na její účet žalobkyně zaslala 454 000 Kč (150 000 Kč a 304 000 Kč), ona částku 190 000 Kč vrátila zpět, pak ještě bylo žalobkyni uhrazeno 135 000 Kč. Není tedy pravdou, že by měla vracet požadovanou částku 250 000 Kč. Navíc je to tak, že ona sama a její manžel předávali žalobkyni peníze v hotovosti prostřednictvím jejího jednatele. Mezi žalobkyní a žalovanou pak probíhal obchodní případ, kdy žalobkyni bylo dodáno zboží, to bylo vyfakturováno a žalobkyní zaplaceno. Při jednání soudu dne , datum, pak žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce vysvětlila, že částka 304 000 Kč, která byla zaslána na její účet, nebyla zápůjčkou, ale jednalo se o plnění ze strany žalobkyně na základě kupní smlouvy a vystavené faktury, o čemž svědčí i variabilní symbol u platby uvedený. Totéž pak platí i pro částku 150 000 Kč, i zde se jednalo o zaplacení kupní ceny za zboží, které bylo žalobkyni ze strany žalované dodáno. Nikdy žalovaná nepřevzala žádné finanční prostředky v hotovosti.3. Pokud byl s touto obranou konfrontován jednatel žalobkyně, ten uvedl, že skutečně situace byla taková, že se mělo jednat o dodávky zboží. Jeho společnost byla už v roce 2022 oslovena manželem žalobkyně, který chtěl poskytnout kapitál, aby mohl podnikat a nakoupit zboží. Jednatel žalobkyně mu tedy nabídl poskytnutí finančních prostředků, ovšem prostřednictvím jeho manželky, neboť manžel žalované byl zatížen exekucemi a trestním stíháním. Bylo to tak, že žalobkyně, resp. její manžel nakoupili zboží v podobě repasované výpočetní techniky, toto předali žalobkyni s tím, že věc byla vykazována jako prodej použitého zboží. Na to byly vystaveny i faktury a zboží bylo dodáno. Faktury žalobkyně proplatila. Nicméně pak žalobkyně usoudila, že faktury jsou vystaveny chybně, kdy není uvedeno plátcovství DPH, proto si je firma žalobkyně ve svém účetnictví stornovala a žádala o vrácení finančních prostředků. Proto byly následně vytvořeny smlouvy o zápůjčce.4. Svá tvrzení o uzavření smluv o zápůjčce prokazovala žalobkyně listinnými důkazy. Soudu byla předložena smlouva o zápůjčce ze dne , datum, , ve které se uvádí, že společnost , Jméno žalobkyně, . poskytuje žalované částku 200 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a to ve lhůtě do , datum, za úrok 10% ročně, kdy účelem zápůjčky je nákup repasované IT techniky. Zápůjčka měla být vrácena nejpozději do , datum, na účet žalobkyně. Druhá smlouva mezi týmiž účastníky je opatřena datem , datum, a uvádí se, že na stejný účet žalobkyně nejpozději do , datum, zašle částku 300 000 Kč. Důvod zápůjčky byl shodný, stejně tak jako úroková sazba. Finanční prostředky měly být vráceny do , datum, . Ohledně výše úroků (tedy též k prokázání tvrzení o poskytnutí úročené zápůjčky) byla předložena faktura vystavená žalobkyní pro žalovanou č. , hodnota, -, Anonymizováno, na částku 14 226,03 Kč s tím, že je pouze uvedeno, že se jedná o úroky dle smlouvy o zápůjčce z dlužné částky. Dále byly úroky účtovány fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, , která byla vystavena dne , datum, na částku 24 000 Kč. Ani u této faktury není uvedeno, za jaké období jsou úroky účtovány. K těmto nesrovnalostem žalobkyně uvedla, že za rok 2022 nebyly úroky účtovány z dobré vůle, stejně tak nebyly vyčísleny úroky za rok 2025. Úroky za rok 2023 byly vyúčtovány v roce 2024 po dohodě, stejně tak úroky za rok 2024, které byly stanoveny po dohodě a odsouhlaseny žalovanou. K těmto svým tvrzením však žalobkyně nenabídla žádné důkazy.5. Předžalobní jednání prokazovala žalobkyně přípisy, kdy dne , datum, bylo žalované sděleno, že je jí zasílána faktura na vyměřené úroky dosud nedoplacených smluv o půjčce z roku 2022, když tyto úroky byly stanoveny na základě dohody s manželem , jméno FO, . Dne 17. 5. 2025 pak byla žalované zasílána poslední výzva k úhradě před podáním dluhu s odkazem na možnost podání žaloby.6. Pokud soud vyžádal výpis z bankovního účtu žalované u , právnická osoba, . č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, (doba, kdy měly být zápůjčky realizovány), bylo zjištěno, že je evidována , datum, příchozí platba od žalobkyně ve výši 304 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , jiná platba v období, kdy měly být finanční prostředky poskytnuty, evidována není (rozpor s tvrzením, že zápůjčkou na základě smlouvy ze dne , datum, je poskytováno 200 000 Kč). Žalobkyně předložila výpis o provedení odchozí úhrady na účet žalované, a to dne , datum, , kdy bylo odesláno 150 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, (žádná platba před , datum, dle smlouvy o zápůjčce sjednána nebyla) a dále pak 304 000 Kč dne , datum, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Své tvrzení o tom, že finanční prostředky byly žalované poskytnuty i v hotovosti, prokazovala žalobkyně výpisem z pokladny za období od , datum, do , datum, , kde je uvedena , datum, částka 40 000 Kč jako vratka přeplatku Němečková. Žalobkyně však uvedla, že nemá k dispozici pokladní doklad, který by svědčil o převzetí finančních prostředků žalovanou. Žalovaná převzetí peněž v hotovosti popřela.7. K prokázání svých tvrzení o tom, že poskytla žalované zápůjčku, navrhla žalobkyně výslech svědka , jméno FO, . Ten při své výpovědi dne , datum, uvedl, že nikdy nebyl přítomen tomu, že by žalovaná obdržela od jednatele firmy , Jméno žalobkyně, . či přímo do firmy , Jméno žalobkyně, . jakékoliv finanční prostředky. Popsal obchodní spolupráci mezi několika společnostmi včetně žalobkyně. Uvedl, že manžel žalované mu sdělil, že by potřeboval finančně vypomoci, protože dluží jednateli žalobkyně finanční prostředky za nákup IT techniky pro repasování, asi 200 000 Kč chtěl od svědka půjčit. Ten k tomu ochoten nebyl. Nicméně pan , jméno FO, mu následně vysvětlil, že on má zboží v hodnotě požadované zápůjčky, vlastně tuto hodnotu převyšující, a to má u sebe právě jednatel žalující společnosti. Pokud kontaktoval pana , Anonymizováno, , ten mu potvrdil, že má u sebe 32 notebooků, za které zaplatil a pan , jméno FO, slíbil provést repasování a následně peníze vrátit včetně dalšího bonusu. Jednatel žalobkyně si to ale rozmyslel, chtěl vrátit peníze, ještě před tím, než bude zboží prodáno. Pokud byl svědek dotazován k tomu, kdo vlastně měl být dlužníkem žalobkyně, resp. pana , Anonymizováno, (jednatel žalobkyně), upřesnil, že on to chápal tak, že vlastně pan , jméno FO, ale ten, protože jsou na něj vedeny exekuce, si peníze půjčovat nemohl. Soud konstatuje, že z výpovědi svědka nebyly osvědčeny žádné skutečnosti tvrzené žalobkyní, už vůbec ne to, že by byly uzavřeny dvě smlouvy o zá