34 C 300/2025-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 16 631 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uhradit i smluvní úrok ve výši 6 631 Kč splatný nejpozději dne , datum, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, úvěr byl zesplatněn a pohledávka byla dne , datum, postoupena žalobkyni. Přes opakované upomínky žalovaná dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud vzal za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který byl téhož dne odeslán na bankovní účet žalované. Výzvou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě celého úvěru. Žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Výzva k plnění před podáním žaloby byla žalované odeslána právní zástupkyní žalobkyně dne , datum, .4. Uvedená skutková zjištění vyplývají z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , z upomínek adresovaných žalované, z výzvy k úhradě ze dne , datum, , ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , z oznámení o postoupení a z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne , datum, .5. Po právní stránce soud vycházel z § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na její žádost peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou zesplatněné pohledávky ke dni , datum, , vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky na žalobkyni má oporu v § 1879 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaná neprokázala žádnou úhradu dluhu a z provedených důkazů vyplynulo, že pohledávka žalobkyně co do částky 16 631 Kč je po právu, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 631 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.