34 C 316/2025-16 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 807 269,61 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut nezajištěný spotřebitelský úvěr v celkové výši 799 079 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 9 785 Kč k 20. dni měsíce společně s úrokem ve výši 7,99 % ročně a poplatkem za pojištění úvěru ve výši 1 105 Kč a také poplatky za případné jeho prodlení se splátkami ve výši 300 Kč a 900 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, dostal se do prodlení s více než dvěma splátkami, konkrétně za říjen až prosinec 2024, načež žalobkyně úvěr v souladu se smluvním ujednáním zesplatnila dopisem ze dne , datum, k 1. 2. 2025. Žalovaný úvěr neuhradil, na předžalobní upomínku ze dne , datum, nereagoval. Žalovaný dluží 807 269,61 Kč, přičemž tato částka je složena z jistiny úvěru ve výši 799 991,90 Kč, dlužných poplatků ve výši 7 277,71 Kč složených z poplatků 300 Kč za prodlení se splátkou za říjen 2024, 900 Kč za prodlení se splátkou za říjen a listopad 2024 a 900 Kč za prodlení se splátkami za říjen až prosinec 2024 a co do 5 177,71 Kč za dlužné pojistné za září 2024 až leden 2025, a dále úrok ve výši 7,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, v níž projevili vůli zavázat se na straně žalobkyně poskytnout na požádání žalovaného peněžní prostředky do výše 799 079 Kč a na straně žalovaného tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 7,99 % ročně z dlužné částky v 120 pravidelných měsíčních splátkách splatných k 20. dni v měsíci po 9 785 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 1 105 Kč. Žalovaný úvěr čerpal v celé výši dne , datum, , kdy z poskytnuté částky refinancoval dva jiné úvěry u žalobkyně ve výši 49 666,51 Kč a 447 550,10 Kč. Úvěr hradil do září 2024, od října 2024 jej hradit přestal. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním úvěr zesplatnila k , datum, a vyzvala žalovaného k jeho celé úhradě. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li uhrazeno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou.4. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a rovněž z pohybů na osobním účtu žalovaného. Žalobkyně z výpisu z účtu porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalovaného s jeho měsíčními náklady na živobytí a výší úvěrové splátky. Žalobkyně prověřila veřejné registry a rejstříky, konkrétně insolvenční rejstřík, CEE, SOLUS a NRKI a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.5. Uvedené skutečnosti jsou prokázány smlouvou o úvěru ze dne , datum, , v níž jsou zachyceny projevy vůle účastníků, výše úvěru, výše úrokové sazby a výše měsíční splátky včetně poplatku za pojištění. Poskytnutí úvěrového placení je prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného a transakční historií úvěru. Zesplatnění úvěru a výzvy k jeho zaplacení jsou prokázány žalobkyní předloženými dopisy.6. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky včetně poplatku za pojištění. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením splátky delší 3 měsíců a taktéž v prodlení se splacením více než dvou splátek, žalobkyně oprávněně úvěr zesplatnila a požádala žalovaného o jeho celou úhradu, kterou měl žalovaný provést do , datum, . Nezaplatil-li v tento den, ocitl se ode dne následujícího v prodlení podle § 1968 věty první o. z. a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z neuhrazené jistiny. Žalobkyně splnila také povinnost uloženou jí § 86 zák. o spotřebitelském úvěru, vyšla z tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích doložených výpisy z účtu, lustrovala žalovaného v běžných rejstřících a správně dospěla k závěru, že žalovaný byl schopen úvěr splácet.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 75 814,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 32 291 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 807 269,61 Kč sestávající z částky 11 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 970 Kč ve výši 7 553,70 Kč.