39 C 261/2025-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 22. 10. 2025 a doplněnou 26. 11. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 639 013,74 Kč se sjednaným úrokem a úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou , datum, smlouvu o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč určený pro konsolidaci úvěrů nebo půjček, které v předchozí době poskytla žalobkyně, případně jiné finanční instituce. Na splacení konsolidovaného dluhu bylo použito 385 793,40 Kč, zbylá částka 214 206,60 Kč byla převedena na splátkový účet k využití žalované. Mezi účastníky byla sjednána úroková sazba za poskytnutí finančních prostředků 18,99 % ročně, sjednáno bylo také pojištění, to ale bylo , datum, zrušeno. Žalovaná se zavázala hradit měsíčně 11 427 Kč vždy do 20. dne kalendářního měsíce. První splátka by byla zaplacena , datum, . Poslední splátka měla být uhrazena do , datum, ve výši 7 793 Kč. Součástí splátky byly kromě jistiny také úroky z úvěru. Žalovaná přestala své povinnosti z úvěrové smlouvy plnit, proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný , datum, . Před tím dne , datum, byla žalovaná vyzvána k doplacení tehdy dlužné částky 36 073 Kč s tím, že jí byla stanovena dodatečná lhůta k plnění právě , datum, . Protože ta splněna nebyla, byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky 639 014 Kč. Na tuto výzvu nereagovala. K datu zesplatnění představovala dlužná jistina 637 213 Kč, dále pak jsou účtovány poplatky 1 800 Kč tvořené náklady spojenými s prodlením za 40. a 70. den prodlení, a to s odkazem na čl. 8 odst. 3 uzavřené smlouvy. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná sdělila, že její pravidelný měsíční příjem činí 30 000 Kč, což bylo ověřeno z příchozích transakcí na účtu žalované. Bylo zjištěno, že žalovaná pobírá pravidelný příjem od společnosti , právnická osoba, , průměrně 29 700 Kč měsíčně. Dále byla prověřena žalovaná v insolvenčním rejstříku, kdy nebyla v té době v insolvenčním řízení. Dále banka ověřila výdaje na bydlení opět z bankovní historie, kdy bylo zjištěno, že žalovaná hradí 13 080 Kč na nájemném a službách a dále pak 3 300 Kč za plyn. Náklady byly stanoveny ve zbytku na základě údajů , právnická osoba, na 18 180 Kč. Co se týče úvěrové historie, bylo zjištěno, že žalovaná bylae v uvedené době zatížena splátkou 7 737 Kč, která se objevovala i ve výpise z účtu. Nové splátkové zatížení po konsolidaci všech dosavadních závazků mělo činit 11 427 Kč. S ohledem na příjem žalované 29 700 Kč a jejích výdajů 18 273 Kč bylo stanoveno, že je možné poskytnout úvěr se splátkovým zatížením 11 427 Kč měsíčně.2. Ve věci bylo , datum, vydán elektronický platební rozkaz, ten byl ale pro jeho nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Pokud soud ve věci nařídil i jednání, žalovaná se k němu bez omluvy nedostavila, stejně tak se nedostavila žalobkyně.3. Soud tedy rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých byla ověřena skutková tvrzení žalobkyně. Uzavření úvěrové smlouvy bylo prokázáno smlouvou o úvěru, která byla uzavřena na pobočce žalobkyně dne , datum, , totožnost žalované byla ověřena z povolení k trvalému pobytu č. , IBAN, . Ve smlouvě se uvádí, že žalované je poskytován úvěr ve výši 600 000 Kč, který bude veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Bylo sjednáno splacení do , datum, s tím, že pravidelná výše měsíční splátky činí 11 427 Kč. Úroková sazba za půjčení peněz byla sjednána sazbou 18,99% ročně, RPSN 18,57%. Úvěr měl být čerpán pro účel konsolidace dluhů s tím, že na konsolidaci bude použito 389 652 Kč, zbylá část bude poskytnuta přímo žalované. Ve smlouvě byla také sjednána možnost zesplatnění úvěru, pokud žalovaná strana nebude plnit podmínky uzavřené smlouvy. Stejné skutečnosti byly osvědčeny i Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně úrokové sazby, doby splatnosti i celkové částky, která bude za dobu splácení uhrazena, což představuje 1 133 325 Kč. Z interního dokumentu banky bylo osvědčeno, že úvěr byl čerpán , datum, , a to jednak ve výši 385 793,40 Kč, dále pak ve výši 214 206,60 Kč, a to bezhotovostně. Připsání finančních prostředků, tedy těch, které nebyly použity ke konsolidaci, bylo ověřeno i výpisem z účtu žalované u , právnická osoba, . č. , č. účtu, , kde právě dne , datum, bylo připsáno 214 206,60 Kč. Úvěrová historie byla zachycena v seznamu splátek úvěru, kdy žalovaná původně splácela pravidelně, kdy splátka je zaznamenána , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , naposledy pak , datum, . , právnická osoba, . 3. 2025 dlužila žalovaná na splatných splátkách 45 699,44 Kč, jistina činila 637 213,74 Kč. Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná upozorněna, že banka eviduje dluh po splatnosti, a to ve výši 36 073 Kč. Bylo jí uloženo, aby dluh uhradila nejpozději do , datum, s tím, že v opačném případě může být úvěr prohlášen za okamžitě splatný. To nastalo přípisem z , datum, , kdy je vyčíslena dlužná částka 639 014 Kč. Podle poštovního archu byly tyto listiny zasílány na uvedenou adresu žalované. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dne , datum, , zásilka se vrátila jako nedoručená. K otázce ověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně před schválením úvěru provedla šetření ohledně osoby žalované, a to jednak v insolvenčním rejstříku, dále pak v registru bankovních a nebankovních informací, zásadní zjištění pak zjistila z jejího výpisu z účtu ohledně opakovaných transakcí. Zde byl zjištěn pravidelný měsíční příjem od zaměstnavatele společnost , právnická osoba, 29 700 Kč měsíčně v průměru. Dále bylo ověřeno, že žalovaná vynakládá 13 000 Kč na nájem a služby spojené s užíváním bytu, dále pak, že hradí náklady na pojištění, náklady na plyn a podobně. Bylo vyhodnoceno, že splátkové zatížení 11 427 Kč je možné, aby žalovaná plnila, a to z toho důvodu, že pokud byly v bankovní historii uváděny i splátky úvěrů, tento nový byl určen právě pro jejich konsolidaci. Proto nebylo třeba tyto položky považovat za nákladové. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.7. Z předložených listinných důkazů soud uzavřel, že je na místě zaplacení nároku částky 639 013,74 Kč vyhovět. Soud konstatuje, že uzavřenou úvěrovou smlouvu posoudil jako platné právní jednání, když žalobkyně jako poskytující banka splnila všechny povinnosti dané občanským zákoníkem a zákonem o spotřebitelském úvěru před tím, než rozhodla o možnosti úvěr žalované poskytnout, a to včetně řádného posouzení schopnosti úvěr splácet. Bylo zjištěno, že strany sjednaly výši poskytnuté částky, sjednaly také úrokovou sazbu, která v době svého poskytnutí je úrokovou sazbou, která byla běžně dostupná na bankovních trzích. Není tedy na místě hovořit o nepřiměřeně vysokých platbách za poskytnutí finančních prostředků. Proto soud konstatoval, že strany si byly vědomy skutečnosti, že uzavírají úvěrovou smlouvu, tedy, že žalované jsou poskytovány finanční prostředky za úplatu. Bylo také prokázáno, že sjednaná částka, která nebyla určena ke konsolidaci půjček, byla vyplacena na účet žalované. Soud tedy uzavřel, že je na místě žalobě vyhovět a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně úroku z prodlení v zákonné sazbě.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 26 161 Kč. Tato sestává ze zaplaceného soudního poplatku 25 561 Kč, dále pak ze 2 odměn nezastoupeného účastníka po 300 Kč.9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, kdy žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.