14 C 167/2020-29 — Okresní soud v Přerově

1. Manžel se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud rozvedl manželství účastníků uzavřené dne [datum] v [obec]. Na odůvodnění svého návrhu pak tvrdil, že manželství účastníků je od odstěhování se manželky z posledního společného bydliště účastníků v srpnu 2019 toliko formálním svazkem, kdy účastníci se již jako manželé odcizili i po citové stránce, nehospodaří spolu, a manžel také již vylučuje naději na obnovu manželského soužití účastníků. Když také byly upraveny rozhodnutím soudu i práva a povinnosti účastníků k jejich nezl. dceři po dobu po rozvodu manželství účastníků, navrhl manželství účastníků svým návrhem rozvést. [ulice] příčiny rozvratu manželství pak manžel spatřoval v rozdílnosti povah a názorů účastníků na trávení společného volného času a výchovu nezl. dětí. 2. Manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila. 3. Soud po provedeném dokazování zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství v [obec] (z oddacího listu účastníků), a že již pravomocným (k [datum]) rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 12. 3. 2020, č.j. 0 P 229/2019-86 také došlo k úpravě práv a povinností účastníků jako rodičů nezl. dětí účastníků ([jméno] [celé jméno manželky], [datum narození] a [celé jméno manžela], [datum narození]) k těmto nezl. dětem, a to i pro dobu po rozvodu manželství účastníků (zjištěno z uvedeného rozsudku). Účastníci pak spolu nežijí jako manželé, nebydlí spolu, nekomunikují spolu, prakticky se nevídají, nehospodaří spolu, a ani spolu intimně nežijí, a to vše nejméně od srpna 2019. K tomuto stavu jejich manželského soužití vedly gradující neshody účastníků v oblasti názorů na trávení jejich společného volného času a výchovu jejich nezl. dětí. Oba účastníci také již k sobě navzájem ztratili citovou náklonnost a u jednání konaného ve věci vyloučili naději na obnovu manželského soužití za jakýchkoliv podmínek (zjištěno ze souladných výpovědí obou účastníků). 4. Podle ust. § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 5. Podle ust. § 756 citovaného zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Po zhodnocení všech výše uvedených skutečností má soud za to, že návrhu na rozvod manželství účastníků bylo namístě vyhovět, a to když pro to byly splněny veškeré zákonné předpoklady. V té souvislosti soud uvádí, že v řízení bylo provedeným dokazováním prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž na hloubku a trvalost tohoto rozvratu manželství účastníků bylo možno usoudit z délky odděleného soužití účastníků, a i ze zjištěné příčiny tohoto stavu. [jméno] soud shledává v nesouladných povahách a založení obou účastníků, které vedly k jejich neshodám v podstatných otázkách rodinného života, jakož i neschopnosti účastníků tyto neshody řešit tak, aby jejich manželské soužití nevedlo ke zjištěnému stavu, který v něm panuje od srpna 2019. [jméno] na obnovu manželského soužití vylučuje negativní postoj obou účastníků k možnému obnovení jejich společného manželského soužití. Když pak bylo prokázáno i to, že bylo pravomocně rozhodnuto úpravě práv a povinností k nezl. dětem účastníků na dobu po rozvodu manželství, a zároveň nebyly v průběhu řízení zjištěny žádné výjimečné skutečnosti (včetně těch ve sféře nezl. dětí účastníků), pro které by nebylo lze manželství účastníků rozvést, uzavřel soud, že byly splněny veškeré zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků, a proto toto rozvedl podle § 755 občanského zákoníku. 7. V řízení o rozvod manželství nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních.