19 C 323/2020-27 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje dlužnou část pojistného za období od [datum] do [datum] dle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovaným na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum]. Pojistné bylo sjednáno se čtvrtletní splatností ve výši [částka] každé takové úhrady. Sjednané pojištění zaniklo dle tvrzení žalobkyně ke dni [datum] z důvodu prodlení žalovaného. Nárokovanou pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně dle svých tvrzení postoupením. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celé řízení zůstala procesně pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 19. 2. 2021, č. j. 19 C 323/2020-23, byl žalovaný vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalovanému prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba vč. doplnění a výzva k vyjádření k žalobě. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne [datum], žalovaný však nebyl zastižen a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného (neboť jiná adresa pro doručování nebyla u žalovaného zjištěna) zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu České pošty, s. p., nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) za doručenou dne [datum], tj. 10. dnem od [datum], kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Shora citované usnesení bylo tedy žalovanému doručeno dne [datum], lhůta pro vyjádření plynula do [datum] včetně. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení přímo v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud tedy za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba], jakožto pojišťovna, a žalovaný v postavení pojistníka uzavřeli dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky Opel, model Vectra B, [registrační značka], jehož vlastníkem byl žalovaný. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum]. Dále bylo mezi účastníky smlouvy sjednáno roční pojistné období a pojistné ve výši [částka] s tím, že pojistné bude hrazeno čtvrtletně splátkou ve výši [částka]. K zániku pojištění došlo ke dni [datum] [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného. 4. Předně se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně, a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že tato je v řízení dána, neboť žalobkyně ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), nabyla tuto pohledávku včetně příslušenství postoupením. Postoupení pak bylo prokázáno zejména listinou označenou„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne [datum], kterou [právnická osoba] (resp. jí zvolený zástupce z řad advokátů, jehož oprávnění bylo doloženou plnou mocí), oznamuje žalovanému postoupení pohledávky. Ač nebylo doloženo, že by se oznámení dostalo do dispozice žalovaného před zahájením tohoto řízení, nemá tato skutečnost vliv na aktivní legitimaci žalobkyně, neboť již v žalobních tvrzeních je obsaženo sdělení o postoupení pohledávky, a zároveň oznámení o postoupení pohledávky učinila žalobkyně součástí spisového materiálu. K prokázání postoupení pohledávky v soudním řízení (v němž je pohledávka vymáhána postupníkem – v tomto případě žalobkyní) pak postačuje„ ...je-li okolnost o postoupení pohledávky součástí žalobních tvrzení a přiloženými důkazy i prokázána s tím, že doručením žaloby je žalovanému jako dlužníkovi oznámeno (prokázáno) postoupení pohledávky“ (viz závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005). 5. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud dále k závěru, že mezi [právnická osoba], jakožto pojistitelkou, a žalovaným, jakožto pojistníkem, byla ve smyslu § 2758 a násl. o. z. a § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Pojištění plynoucí z této smlouvy trvalo od [datum] do [datum]. Dle § [číslo] odst. 1 a § 2783 odst. 1, 2 o. z. vzniklo [právnická osoba] (jakožto původní věřitelce), právo na pojistné, a to ve výši [částka] vždy za každé čtvrtletí, po které pojistný vztah trval dle smyslu § 2783 odst. 2 o. z. (vždy se splatností k 15. 9., 15. 3., 15. 6. a 15. 12.). Žalovanému pak vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však hradit. [právnická osoba], tak vzniklo právo na pojistné v poměrné výši [částka] počítané z čtvrtletní splátky ročního pojistného (tj. z částky [částka]), a to od počátku v pořadí druhého čtvrtletního období, tj. od [datum], do ukončení pojištění, tj. do [datum] (čtvrtletní pojistní ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] + (čtvrtletní pojistné [částka] /92 dnů v čtvrtletním obdobní od [datum] do [datum]) x 2 dny od [datum] do [datum]). Žalovanému pak vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však uhradit. Jelikož žalobkyně prokázala jak vznik pohledávky ve výši přesahující žalobní žádání, tak její postoupení, soud žalobě v rozsahu celé jistiny vyhověl. 6. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou pod bodem 5 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou pojistného požadovaného žalobkyní. Dle § 2783 odst. 2 věty druhé o. z. bylo pojistné splatné v rozsahu [částka] ke dni [datum], tedy žalovaný se dostal do prodlení s úhradou této částky dne [datum]. Pojistné ve zbývající části [částka] se pak stalo splatným ke dni [datum], tedy žalovaný se s úhradou této části pojistného dostal do prodlení ode dne [datum]. Žalobkyni proto vždy ode dne prodlení vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně, přičemž také tento nárok (jakožto příslušenství) byl na žalobkyni postoupen. Pokud tedy žalobkyně požaduje úrok z prodlení v sazbě 9,75 % ročně z částky [částka] toliko od [datum] do zaplacení, soud žalobě také v této části vyhověl. 7. V intenci uvedeného soud shrnuje, že shledal žalobu zcela důvodnou (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] (výrok II). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Použití ustanovení § 14b advokátního tarifu je odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (např. věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 11 C 206/2020, sp. zn. 9 C 175/2020 a 19 C 123/2020).