11 C 93/2021-13 — Okresní soud v Přerově

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se [celé jméno manželky] domáhala rozvodu jejího manželství s [celé jméno manžela], přičemž tvrdila, že nežijí ve společné domácnosti, jíž dříve vedli v [obec], a jejich manželství je hluboce a trvale rozvráceno v důsledku citového odcizení, jež bylo zapříčiněno nesouladem povah a zájmů účastníků a rozdílnými názory na vedení společné domácnosti a výchovu dětí, které vedly k ukončení manželského soužití a vedení společné domácnosti od dubna 2020, ačkoliv oba manželé dosud užívají k bydlení jeden byt. Manželka považuje současný vztah s manželem, v němž se narodil již zletilý syn [jméno], [datum narození], a dosud nezletilý syn [jméno], [datum narození], za pouze formální a další manželské soužití účastníků za vyloučené. [celé jméno manžela] při jednání soudu dne [datum] a [datum] shodně s manželkou tvrdil, že stav rozvratu manželství účastníků je hluboký a trvá, souhlasil s jeho rozvodem a připojil se k návrhu manželky na rozvod manželství. Při provedeném dokazování bylo soudem zjištěno z oddacího listu vydaného dne [datum] Městským úřadem Hranice, že účastníci uzavřeli dne [datum] v [obec] manželství, které bylo zapsáno v knize manželství matričního úřadu ve svazku 12, ročník 1997, na straně 182 pod č. řad. 112. U obou účastníků se jedná o první manželství, ve kterém se narodili již zletilý syn [jméno], [datum narození], a dosud nezletilý syn [jméno], [datum narození]. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne [datum], č. j. 27 Nc 30016/2019-19, který nabyl právní moci dne [datum], bylo prokázáno, že soud schválil dohodu manželů o výchově a výživě jejich dosud nezletilého syna, přičemž tato úprava práv a povinností platí i na dobu po rozvodu manželství. Manželé ve svých účastnických výpovědích shodně uvedli, že manželské soužití trvale ukončili ve všech oblastech nejpozději v dubnu 2020, od té doby se jako manželé nestýkají. Manželé shodně uvedli, že příčinou rozvratu jejich manželství byly trvající neshody vyvolané rozdílností jejich povah a zájmů a rozdílnými názory na vedení společné domácnosti, jež vedly k jejich vzájemnému citovému odcizení. Oba manželé po marném pokusu o obnovení manželského soužití vyloučili dne [datum] možnost obnovení společného manželského soužití. Podle ust. § 755 odst. 1, odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Soud vzal za prokázané, že účastníci ukončili manželské soužití a vedení společné domácnosti nejpozději v dubnu 2020. Manželé nepociťují žádnou vzájemnou citovou náklonnost a nemají zájem na obnovení manželského soužití, přičemž soud provedl úpravu poměrů jejich dosud nezletilého syna pro dobu po rozvodu. Soud nemá pochybnosti o tom, že manželství účastníků je rozvráceno, přičemž vzhledem k délce trvání rozvratu manželství účastníků, jehož znaky se projevují v soužití manželů dlouhodobě, a postojům účastníkům k rozvodu manželství, považuje soud manželství účastníků za rozvrácené trvale, hluboce a nenapravitelně. Příčinu rozvratu manželství shledal soud v trvalých neshodách manželů vyvolaných rozdílností jejich povah a názorů na společné soužití, jež vedly k vzájemnému citovému odcizení manželů. Soud proto manželství rozvedl podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud nepřiznal žádnému z manželů nárok na náhradu nákladů řízení podle ust. § 23 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť neshledal důvod k aplikaci ust. § 23 věta druhá citovaného zákona.