14 C 174/2020-18 — Okresní soud v Přerově

1. Manžel se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud rozvedl manželství účastníků uzavřené dne [datum] v [obec]. Návrh odůvodnil tím, že po zpočátku spokojeném manželském soužití se manželství stalo hluboce a trvale rozvráceným, kdy v průběhu řízení upřesnil, že hlavní příčiny rozvratu manželství spatřuje v citovém odcizení obou účastníků, které nebyli schopni vyřešit ani v průběhu klidu řízení, který v jeho průběhu nastal a trval bez mále jeden rok. 2. Manželka s rozvodem manželství souhlasila, a to stejně tak i s manželem označenou a upřesněnou hlavní příčinou rozvratu manželství. 3. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutečnosti, a to z dále označených důkazů. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství v [obec], kdy z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že toto trvá, a že v něm není již nezl. dětí (to má soud za zjištěné i z nesporných tvrzení účastníků). Z účastnických výpovědí účastníků, které byly v relevantních částech využitých pro přijetí dále popsaných skutkových zjištění obsahově prakticky shodné, soud zjistil, že účastníci spolu se pokusili obnovit manželské soužití asi na přelomu června a července 2021, avšak i přes tento pokus žili v posledním společném bydlišti prakticky zcela odděleně. Nekomunikovali spolu, intimně spolu nežili, žili v oddělených pokojích, netrávili společně volný čas (s výjimkou rodinných příležitostí) a toliko obnovili své hospodářské soužití (manžel nesl náklady společného bydlení, manželka realizovala nákupy...). Jde-li o hlavní příčinu tohoto stavu manželského soužití účastníků, tak ta spočívá v jejich vzájemném odcizení zapříčiněném rozdílnými povahami a názory na další společné soužití. To soud zjistil opět ze souladných výpovědí účastníků. 4. Podle ust. § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 5. Podle ust. § 756 citovaného zákona soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Po zhodnocení všech výše uvedených skutečností má soud za to, že návrhu na rozvod manželství účastníků, se kterým manžel při svém závěrečném stanovisku souhlasil, lze vyhovět. Po provedeném dokazování totiž soud přijal závěr, že veškeré zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Manželství je zákonem aprobovaný dobrovolný svazek dvou lidí, v němž (až na zákonné výjimky, které ale nebyly tvrzeny a ani prokázány) nelze nutit setrvávat kteréhokoliv z manželů. Manželství proto lze za zákonem stanovených předpokladů také rozvést. Tou základní podmínkou (vedle samotné existence manželství) rozvodu manželství je závěr o tom, že manželství manželů je hluboce a trvale rozvráceno. Tuto podmínku má soud za naplněnou, když na to lze usuzovat ze stanoviska obou manželů k rozvodu jejich manželství a dále z délky zcela odděleného soužití obou účastníků a v neposlední řadě i z neúspěšného pokusu o obnovu manželského soužití v průběhu za řízení trvajícího klidu řízení. 7. Když tak byly v řízení prokázány skutečnosti svědčící o hlubokém a trvalém rozvratu manželství účastníků, byla také zjištěna hlavní příčina rozvratu manželství, a v manželství účastníků také není nezl. dětí, pak soud manželství účastníků podle § 755 o.z. rozvedl. V řízení o rozvod manželství nemá pravidelně žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, kdy v tomto řízení se nadto náhrady nákladů řízení oba účastníci řízení vzdali. Soud proto rozhodl, že žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.