7 C 220/2022-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalované ve výši [částka] s tím, že mezi žalovanou a jejím právním předchůdcem byla uzavřena smlouva, kterou však není schopná doložit. Tvrdila, že žalované byla na účet zaslána částka [částka]. Z celé částky pak žádala úrok z prodlení ve výši 9 % od [datum] do zaplacení. 2. Soud má za prokázán následující skutkový stav: [datum] byla na účet žalované připsána částka [částka] odeslaná z účtu [právnická osoba] Předmětná pohledávka pak byla platně postoupena společností [právnická osoba] jako původním věřitelem žalobkyni coby postupníkovi. [příjmení] nebyla dosud žalovanou vrácena ani z části. 3. Na základě zjištěného skutkového stavu soud předně uzavřel, že došlo k patnému postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni dle § [číslo] o. z společností [právnická osoba], původním věřitelem žalované. Dále za aplikace § 2991 odst. 1 a 2 o. z. soud uzavřel, že žalovaná se bezdůvodně (právní důvod nebyl v řízení prokázán) obohatila (částkou [částka] připsanou jí na účet dne [datum]), a to na úkor žalobkyně (jejíž právní předchůdce žalované předmětnou částku zaslal). Z těchto důvodů žalované soud ve shodě s § 2991 odst. 1 o. z. uložil, aby vydala, oč se obohatila. Jelikož nebylo zjištěno, že by již žalovaná něco vydala, uložil jí soud tuto povinnost právě stran [částka]. 4. Co se týče [částka], které žalobkyně rovněž nárokovala, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť nebyl prokázán (a ani tvrzen) žádný zákonný důvod, na základě kterého by bylo možné tuto částku žalobkyni přiznat. Z téhož důvodu zamítl soud žalobu i stran nárokovaných úroků z prodlení z této částky počítaných. 5. Konečně soud zamítl žalobu stran úroku z prodlení z částky, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila v rozsahu, v jakém tento úrok (9 % ročně) byl počítán za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou k vrácení uvedené částky vyzvala dříve než žalobou. Tato byla doručena [datum], dnem plnění je [datum] a žalovaná je v prodlení až od [datum] (podle § 1958 odst. 2 o. z.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř, kdy rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem toliko částečně úspěšné žalobkyně činil 24 % a právě v tomto rozsahu soud tedy žalobkyni přiznal náhradu jejích účelně vynaložených nákladů. Tyto činily [částka] za soudní poplatek, 3 x [částka] (dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.) coby odměna právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu věci, podání žaloby a předžalobní výzvu), 3 x [částka] (dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) paušální náhrady a dále DPH z odměny a náhrad. Celkem tedy [částka], ze kterých 24 % je právě [částka], které soud žalované uložil žalobkyni nahradit. Soud nevyhověl nároku žalobkyně na náhradu nákladů řízení počítaných bez aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., protože z celkové formy žaloby je zřejmé, že tato je sestavována z podstatné části automaticky (viz např. forma zápisu dat nebo věta„ žalovaný doposud žalobkyni vyplatil [částka]“) a jedná se tak o ustálený vzor uplatňovaný opakovaně.