7 C 256/2022-22 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] do odběrného místa na adrese [adresa]. 2. O skutkovém stavu soud uzavřel, že žalobkyně se žalovaným dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa]. V této se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat plyn a ten se za to zavázal v měsíčních zálohách po 150 Kč a následně (v případě nedoplatku) doplatit částku dle vystavené faktury. Lhůta splatnosti takové faktury byla dle obchodních podmínek stanovena na 15 dní od vystavení s tím, že faktura sama může určit lhůtu jinou. Ve smlouvě si strany rovněž sjednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč pro případ prodlení s platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Ve vyúčtování ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] pak byla uvedena k doplacení částka 1 143,17 Kč a jako datum splatnosti určeno [datum]. Žalovaný ničeho z vyúčtované částky dosud neuhradil. Dne [datum] byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč pro prodlení se zaplacením výše uvedeného nedoplatku. O doručení obou vyúčtování žalovanému soud uzavřel, že žalovaný byl vyzván k zaplacení vyúčtované částky až žalobou dne [datum] O předžalobní výzvě soud zjistil, že tato je datována dne [datum], odeslána byla dne následujícího a žalovaný v ní byl vyzván k zaplacení obou výše uvedených částek. 3. Na základě výše uvedeného závěru o skutkovém stavu soud uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení vyúčtované ceny dodaného plynu a souvisejících služeb dle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] (viz § 72 odst. 2 z. č. 458/2000 Sb.) ve výši 1 143,17 Kč. Dodala totiž v období od [datum] do [datum] žalovanému plyn a poskytla služby v ceně celkem 2 133,17 Kč a žalovaný za ně zaplatil toliko 990 Kč (platbami záloh). Naopak žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení ujednané smluvní pokuty za prodlení s platbou nedoplatku, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně doručila vyúčtování s výzvou k zaplacení žalovanému dříve než žalobou prostřednictvím soudu. K placení nevyzvaný žalovaný tak nemohl být dle § 1958 o. z. v prodlení a tudíž za takové neexistující prodlení nemohl být ani pokutován. Stejně tak nemohlo toto neexistující prodlení ani založit nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení. Soud tedy žalobu zamítl jak co do nárokované smluvní pokuty, tak do nárokovaného úroku z prodlení za období předcházející dni [datum], kdy bylo vyúčtování žalovanému prokazatelně doručeno soudem. Od tohoto dne však již žalovaný v prodlení se zaplacením naopak zcela prokazatelně je a tudíž i úrok z prodlení za období od uvedeného dne do zaplacení žalobkyni přísluší. 4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že právo na ni přiznal procesně prakticky plně úspěšné žalobkyni. Učinil tak v částce 1 489 Kč, kdy tato se skládá z částky 400 Kč na zaplaceném soudním poplatku, 3 x 200 Kč za úkony přípravy a převzetí, předžalobní výzvy a žaloby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 x 100 Kč režijních náhrad dle téhož ustanovení a DPH z odměn a náhrad. Celkem tedy právě 1 489 Kč.