9 C 70/2022-30 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] použil vozu [právnická osoba] (dále též„ přepravce“) vlaku č. Ex 220 na trase [obec] – [obec] bez platné jízdenky, aniž by doposud zaplatil [právnická osoba], jak dlužné jízdné ve výši [částka], tak přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění. Soud zjistil z hlášenky vydané dne [datum] a z oznámení o závadách z téhož dne, že žalovaný cestoval vlakem [právnická osoba], č. Ex 220 uvedeného dne nastoupil do vlaku v [obec], aniž by zaplatil [právnická osoba], jízdné ve výši [částka]. Z tohoto důvodu je povinen podle článku 77 přepravních podmínek přepravce pro veřejnou drážní osobní dopravu uhradit pokutu ve výši [částka], neboť jednak neměl jízdenku a jednak kouřil ve voze Českách drah. Jelikož uvedenou částku ve stanovené lhůtě neuhradil, byl písemně upomenut o zaplacení dlužné částky, a to prostřednictvím zásilky zaslané poštou. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena přepravcem na žalobkyni. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou pohledávku žalobkyni zaplatil, ač mu bylo postoupení pohledávky oznámeno. Nárok žalobkyně, co se týče dlužného jízdného a přirážky k němu se opírá o ustanovení § 37 odst. 4 až 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 písm. b) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve spojení s tehdy platnými ceníky a tarifními podmínkami přepravce. Pokud se žalobkyně domáhala přiznání částky [částka], pak tento nárok se opírá o shora zmiňované ustanovení citovaného zákona a dále o § 15 písm. b) citované vyhlášky a čl. 77 přepravních podmínek a s tím, že žalobce porušil dvě povinnosti. Soud považuje proto žalobu v plném rozsahu za důvodnou, neboť z listinných důkazů bylo prokázáno, že žalovaný porušil shora citované právní předpisy a tarifní podmínky přepravce, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na žalobkyni. Žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku ničeho nezaplatil. Soud považuje též nárok žalobkyně v plném rozsahu za důvodný, a proto žalobě vyhověl. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka]. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku [částka]. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], t.j. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].