9 C 90/2022-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené se žalovanou dne [datum] měla žalobkyně dodávat žalované elektřinu na odběrné místo [adresa]. Žalovaná se zavázala poskytnout součinnost nezbytnou k zahájení dodávky elektřiny, tak se tomu ovšem doposud nestalo. Pro případ porušení této povinnosti byla stanovena povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč Smluvní pokuta byly vyúčtována dne [datum] a její splatnost nastala dne [datum]. Žalovaná i přes písemnou výzvu žalobkyně doručenou před podáním žaloby však přesto doposud dlužnou částku neuhradila. 2. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění. 3. Z listiny označené jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaná jako zákazník dne [datum] podepsali (uzavřeli) smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost žalobkyně od data uzavření dodávat žalované do místa na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala poskytnout součinnost nezbytnou k zahájení dodávky elektřiny, tak se tomu ovšem doposud nestalo. Pro případ porušení této povinnosti byla stanovena povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč Smluvní pokuta byly vyúčtována dne [datum] a její splatnost nastala dne [datum]. 4. Zjištěný skutkový stav soud právně zhodnotil a dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní v písemné formě smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen„ energetický zákon“). Žalobkyně v souladu se smlouvou měla dodávat žalované do zmiňovaného odběrného místa za shora uvedená období elektřinu a žalovaná měla poskytnout potřebnou součinnost. Jelikož se tomu tak nestalo, soud vyhověl žalobě a uložil žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 1 000 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 2 činí v daném případě 500 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání - žaloby) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 500 Kč, a jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny 250 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 1 500 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 300 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 900 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 452 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 3 304 Kč. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 1 000 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 2 činí v daném případě 500 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání - žaloby) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 500 Kč, a t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 1 500 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 300 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 900 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 504 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 3 001 Kč.