7 C 205/2023-72 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s přísl. a uvedla, že se jedná o splacení poskytnutých finančních prostředků a plnění ze smluv, které byly uzavřeny mezi , právnická osoba, . (dříve Equa Bank,a.s.) a žalovaným. Konkrétně se jedná o smlouvu o půjčce ze dne , datum, č., hodnota, (dále jen „smlouva 1“), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalobkyně uplatnila nárok na dlužnou jistinu , částka, , poplatky a smluvní pokuty , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši , částka, , dále smluvní úroky a úroky z prodlení od , datum, .2. Dále se jedná o smlouvu o půjčce ze dne , datum, č., hodnota, („dále jen smlouva 2“), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalobkyně uplatnila nárok na dlužnou jistinu , částka, , poplatky a smluvní pokuty , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši , částka, , dále smluvní úroky a úroky z prodlení od , datum, .3. Dále se jedná o smlouvu o půjčce ze dne , datum, č., hodnota, (dále jen smlouva 3“), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalobkyně uplatnila nárok na dlužnou jistinu , částka, , poplatky a smluvní pokuty , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši , částka, , dále smluvní úroky a úroky z prodlení od , datum, .4. Dále se jedná o smlouvu o půjčce ze dne , datum, č., hodnota, (dále jen smlouva 4“), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalobkyně uplatnila nárok na dlužnou jistinu , částka, , poplatky a smluvní pokuty , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši , částka, , dále smluvní úroky a úroky z prodlení od , datum, .5. Ze všech předložených návrhů na uzavření smlouvy o půjčce, případně předložených dodatků smluv o půjčce soud zjistil, že v místě podpisu žalovaného je uvedeno „v mobilním bankovnictví dne...“, dále „číslo mobilního telefonu , tel. číslo, , kód potvrzovací SMS...“ a jméno , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Obsahem všech návrhů na uzavření smlouvy o půjčce je výslovných odkaz na ustanovení § 2390 o.z., které upravuje ujednání o smlouvě o zápůjčce.6. Ve všech dokumentech nazvaných „Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce“ je uveden pouze podpis za , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,a.s.7. Z úřední činnosti a obchodního rejstříku je soudu známo, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, s. zanikla fúzí s žalobkyní.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu k této smlouvě má soud za prokázáno, že všechny pohledávky za žalovaným byly žalobkyni postoupeny.9. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění tvrzení k tomu, jakým způsobem došlo k podpisu jednotlivých návrhů smlouvy a jak a kdy byla žalovanému doručena akceptace, tj. jakým způsobem a kdy byly jednotlivé smlouvy uzavřeny a předložení důkazů k takovým tvrzením, a to zejména že žalovaný v internetovém bankovnictví smlouvy podepsal. Při jednání bylo přitom vysvětleno konkrétně, o jaký rozsah doplnění jde, tj. že žalovaný měl skutečně internetové bankovnictví a jakým způsobem byla autentizována jeho osoba (kontakt na konkrétní číslo mobilního telefonu k ověření apod.)10. K tomu žalobkyně (ke každé ze smluv zvlášť, ale naprosto shodně) uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě návrhu učiněného žalovaným prostřednictvím jeho internetového bankovnictví a následnou akceptací ze strany banky s tím, že ověření a následný podpis na návrh smlouvy je poskytla pouze citaci z VOP, které popisují, jakým způsobem dochází k autorizaci prostřednictvím SMS jako autorizačním kódem, vázaným na nahlášený telefonický kontakt, popisují postup při autentizaci, povinnosti klienta chránit údaje apod. K důkazu navrhla mimo jiné i potvrzení o zřízení účtu, které však v soudem poskytnuté lhůtě nepředložila.11. Pro to, aby soud mohl dospět k závěru, že předložené dokumenty byly žalovaným stvrzeny, „podepsány“ prostřednictvím internetového bankovnictví je, aby bylo minimálně prokázáno alespoň, že žalovaný si skutečně takové bankovnictví zřídil, jaké kontaktní údaje pro potvrzování a ověřování poskytl. K větší míře průkaznosti by samozřejmě bylo vhodné i prokázání, že uvedené úkony byly skutečně učiněny (zaslání potvrzovacího kódu vázaného k určitému dokumentu).12. V tomto případě však zůstaly všechny skutečnosti uváděné žalobkyní ke každé smlouvě pouze v rovině tvrzení. Žalobkyně vůbec neprokázala, že by žalovaný měl skutečně internetové bankovnictví zřízeno, že by uvedl tvrzené kontaktní údaje k potvrzování úkonů v tomto bankovnictví skutečně v tvrzené podobě. Není ani zřejmé, zda úkon potvrzení kódem (SMS) byl skutečně prostřednictvím potvrzovacího prostředků (konkrétního mobilního čísla) skutečně učiněn, neboť je pouze zachycen v textové podobě na dokumentu, jehož vyhotovení je zcela v režii žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně. Sjednávaní obdobných produktů je zcela běžné elektronicky, ale musí být prokázáno, že uvedené úkony byly v elektronickém prostředí učiněny a že je učinila konkrétní tvrzená osoba.13. Rovněž žalobkyně neuvedla žádná konkrétní tvrzení o tom, jakým způsobem se dostaly projevy akceptace do dispoziční sféry žalovaného.14. Soud tedy nemá za prokázáno, že by kterákoli z tvrzených smluv nebo jejich dodatků byla uzavřena, že by se jednalo skutečně o návrhy učiněné žalovaným a nebylo prokázáno, že by se projev akceptace dostal do dispoziční sféry žalovaného.15. Žalobkyně byla rovněž vyzvána, aby o nutnosti uvedení konkrétních tvrzení, zda, kdy a jakým způsobem byly žalovanému vyplaceny jednotlivé částky vyplývající z tvrzených smluv a předložení důkazů k takovým tvrzením, tzn. že se uvedené částky skutečně dostaly do dispozice žalovaného. Na tuto výzvu žalobkyně odkázala na své předchozí vyjádření. Toto však taková tvrzení a ani důkazy neobsahuje.16. Soud tedy nemá za prokázáno, že by se jakékoli finanční prostředky dostaly do dispozice žalovaného, že mu byly vyplaceny. Pokud žalobkyně předložila neoznačené sjetiny obsahující číselné údaje (včetně čísla smlouvy, úroku, poplatků, dat, splátek), nelze určit, o jaké doklady a jak důvěryhodné se jedná. Listiny nejsou nijak označeny, není zřejmé, zda jde o výpisy z účtu a jaké, kým byl dokument vytvořen apod. Z takto poskytnutých soupisů čísel soud proto nemohl učinit skutková zjištění svědčící o vyplacení peněz žalovanému.17. O nákladech řízení sodu rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému v řízení náklady vznikly.