ECLI: ECLI:CZ:OSPR:2023:9.C.134.2023.1 Datum: 2023-08-22 Předmět: O zaplacení 2 258 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 37 z. č. 266/1994 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 175/2000 Sb.", "§ z. č. 235/2004 Sb.", "§ 197 ["jízdné""peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
O co šlo: O zaplacení 2 258 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 37 z. č. 266/1994 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 175/20)
Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 2 258 Kč s odůvodněním, že žalovaná dne [datum] použila vozu [právnická osoba] (dále též„ přepravce“) vlaku [číslo] bez platné jízdenky, aniž by doposud zaplatila [právnická osoba], jak dlužné jízdné ve výši 100 Kč, tak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaná dne [datum] použila vozu [právnická osoba] (dále též„ přepravce“) vlaku [číslo] bez platné jízdenky, aniž by doposud zaplatila [právnická osoba], jak dlužné jízdné ve výši 100 Kč, tak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Pohledávky za žalovanou byly následně postoupeny [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] DEVELOPMENT LIMITED. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.
Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění.
Soud se nejprve zabýval otázkou pravomocí českého soudu k rozhodnutí. Žalobkyně je právnickou osobou mající sídlo na území Spojeného království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, tj. doposud v členském státu Evropské unie. Žalovaná je občanem členského státu Evropské unie, na jehož území má bydliště. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o jízdném s ohledem ke vzniku nároku vyplývá z článku 7 odstavce 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), tedy jsou k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se řídí českým hmotným právem.
Soud zjistil z hlášenek vydaných dne [datum] a z oznámení o závadách z téhož dne, že žalovaná cestovala vlakem [právnická osoba], [číslo] uvedeného dne s tím, že žalovaná byla povinna zaplatit [právnická osoba], jízdné ve výši 100 Kč a dále přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, jak to vyplývá z článku 77 přepravních podmínek přepravce pro veřejnou drážní osobní dopravu. Jelikož uvedenou částku ve stanovené lhůtě neuhradila, byla písemně upomenuta o zaplacení dlužné částky, a to prostřednictvím zásilky zaslané poštou. Zároveň cestovala vlakem [právnická osoba], [číslo] uvedeného dne s tím, že žalovaná byla povinna zaplatit [právnická osoba], jízdné ve výši 158 Kč a dále přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, jak to vyplývá z článku 77 přepravních podmínek přepravce pro veřejnou drážní osobní dopravu. Jelikož uvedenou částku ve stanovené lhůtě neuhradila, byla písemně upomenuta o zaplacení dlužné částky, a to prostřednictvím zásilky zaslané poštou. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena přepravcem na žalobkyni. Žalovaná v řízení netvrdila a ani neprokázala, že by dlužnou pohledávku žalobkyni zaplatila, ač jí bylo postoupení pohledávky oznámeno.
Nárok žalobkyně, co se týče dlužného jízdného a přirážky k němu se opírá v obou případech o ustanovení § 37 odst. 4 až 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 písm. b) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve spojení s tehdy platnými ceníky a tarifními podmínkami přepravce. Pokud se žalobkyně domáhala přiznání částky 1 000 Kč, tento nárok se opírá o shora zmiňované ustanovení citovaného zákona a dále o § 15 písm. b) citované vyhlášky a čl. 77 přepravních podmínek. Soud považuje proto žalobu v plném rozsahu za důvodnou, neboť z listinných důkazů bylo prokázáno, že žalovaná v obou případech porušila shora citované právní předpisy a tarifní podmínky přepravce, přičemž pohledávka za žalovanou byla postoupena ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na žalobkyni. Žalovaná ke dni vyhlášení rozsudku ničeho nezaplatila. Soud považuje též nárok žalobkyně v plném rozsahu za důvodný, a proto žalobě vyhověl.
Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastnice ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 2 258 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 600 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 1 489 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.