9 C 152/2023-25 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. [právnická osoba], jako distributor elektrické energie na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené se žalovanou dne [datum] dodávala žalované elektřinu na odběrné místo [ulice a číslo], [obec], a to i za období od 16. 5. [číslo] do [datum]. Žalované byl vyúčtován doplatek za odebranou elektřinu ve výši 2 401 Kč splatný dne 30. 10. [číslo]. Žalovaná na tuto částku zaplatila částku 1 401 Kč, a proto zbývá doplatit částka 1 000 Kč Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s tím, že pohledávka přešla na žalobkyni zaplacením kupní ceny ke dni [datum]. Žalovaná i přes písemnou výzvu žalobkyně doručenou před podáním žaloby však přesto doposud dlužnou částku neuhradila. Soud v projednávané věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, za situace, kdy rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z obsahu spisu a předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. [právnická osoba], jako distributor elektrické energie na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené se žalovanou dne [datum] dodávala žalované elektřinu na odběrné místo [ulice a číslo], [obec], a to i za období od 16. 5. [číslo] do [datum]. Žalované byl vyúčtován doplatek za odebranou elektřinu ve výši 2 401 Kč splatný dne 30. 10. [číslo]. Žalovaná na tuto částku zaplatila částku 1 401 Kč, a proto zbývá doplatit částka 1 000 Kč Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s tím, že pohledávka přešla na žalobkyni zaplacením kupní ceny ke dni [datum]. Žalovaná v řízení neprokázala své tvrzení, že dlužnou částku zaplatila, a že tak došlo k zániku závazku splněním. Podle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně v písemné formě smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“) a právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou dodala žalované do odběrného místa elektřinu v uvedeném období a v uvedeném množství. Podle § 2079 násl. o. z. vyplývá, že z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Žalované tak vznikl závazek k úhradě ceny za dodanou elektřinu, jejíž výše a výpočet je jednoznačně určeny v předložené faktuře. Žalobkyně prokázala vznik smluvních závazků a jejich splatnost, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaná na v řízení uplatněné částky čehokoli uhradila, případně že by tento dluh zanikl jinak. Soud proto žalobě vyhověl. Co se týče příslušenství pohledávky, úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníce ujednaly výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 1 000 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 600 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu § 14b odst. 4 cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 1 489 Kč.