20 C 19/2024-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný bez platné jízdenky dne , datum, využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, . a cestoval vozidlem hromadné dopravy na lince č. , hodnota, . Za jízdu bez platného cestovního dokladu vznikla společnosti , právnická osoba, . vůči žalovanému pohledávka ve výši , částka, podle platného tarifu, a to , částka, za jízdné a , částka, jako přirážka k jízdnému. Tuto pohledávku žalovaný neuhradil. Pohledávku vůči žalovanému pak společnost , právnická osoba, . postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný, jehož totožnost byla v průběhu přepravní kontroly zjištěna z občanského průkazu, cestoval dne , datum, vozidlem hromadné dopravy společnosti , právnická osoba, . na lince č. , hodnota, bez platného jízdního dokladu, za což se do 15 dní od provedení kontroly zavázal uhradit jízdné , částka, a přirážku k jízdnému , částka, , jak vyplývá z Dohody s cestujícím č. , číslo, . Právní předchůdkyně žalobkyně se dne , datum, dohodla s žalobkyní na převedení pohledávky vůči žalovanému. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na uplatněný nárok cokoliv uhradil.3. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku žalobou, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k platnému postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dále soud dospěl k závěru, že žalovanému vznikla povinnost k úhradě dlužného jízdného a přirážky ve smyslu § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., a ve smyslu smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, jelikož žalovaný výše popsaným způsobem porušil povinnosti cestujícího tím, že se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Žalobkyni ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo vůči žalovanému rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši ode dne následujícího po uplynutí sjednané lhůty k plnění po provedené kontrole. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl v celém rozsahu. , adresa, k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.4. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve celkové výši , částka, za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši , částka, za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), a dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve celkové výši , částka, (, částka, za jeden úkon podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu). Advokát žalobkyně není plátcem DPH.