7 C 3/2024-89 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úroku 4,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %. Tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém hotovostním úvěru č. GNN183084665 ze dne , datum, . Podle smlouvy se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , úrok byl sjednán ve výši 4,9 % ročně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila., právnická osoba, průběhu řízení doplnila na výzvu soudu žalobkyně svá tvrzení tak, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, které byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Byly posouzeny informace z v interních a externích databázích zejména v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, v insolvenčním rejstříku a databázi ministerstva vnitra. Byl porovnán příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Na výzvu soudu pak doplnila, že vycházela z příjmů žalované ve výši , částka, (i když žalovaná uvedla příjem ve výši 26 000 korun). Žalovaná uvedla své výdaje ve výši , částka, , proto žalobkyně stanovila životní výdaje ve výši , částka, po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu, který pracuje se statistickými daty a aktuálními životními náklady a normativními náklady na bydlení. Žalovaná uvedla splátky ve výši 0 korun, žalobkyně však ve vlastním systému zjistila že žalovaná je zatížena splátkou ve výši , částka, .4. Na výzvu u jednání doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že náklady ve výši 3860 korun byly hodnoceny podle jejího interního modelu který zohledňuje počet vyživovaných osob. Pokud se týká zohlednění nájmu ve výši 10860 korun, který vyplývá z výpisu žalované, žalobkyně sdělila že se jednalo o předschválený scénář, který je posuzován automatizovaně a nájem nebyl v tomto případě zohledněn. Pokud se týká zohlednění toho že si žalovaná v roce 2020 vzala úvěr ve výši , Anonymizováno, korun a ve stejné době splatila jiný úvěr ve výši , Anonymizováno, korun, žalobkyně uvedla že zohledňuje aktuální kreditní závazky, ale zároveň chování v historii ukončených závazků. Uvedená situace nebyla pro schválení sama o sobě relevantní. Pokud se týká hodnocení toho, že žalovaná měla VCBCB limity na kreditních kartách ve výši , Anonymizováno, korun, žalobkyně uvedla že limity se promítly v podobě externích splátek a ovlivnily finální volný příjem žalované. K tomu, zda žalobkyně zhodnotila skutečnost, že žalovaná byla před poskytnutím úvěru dlouhodobě v pracovní neschopnosti žalobkyně uvedla, že na základě modelu, který slouží k ověření příjmu klienta s jeho obratu na účtu, které v době žádání nesignalizovala přerušení pracovní činnosti, došlo ke schválení úvěru.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně (úvěrující) a žalovanou (úvěrovaná). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr ve výši , částka, a závazek žalované vrátit uvedenou částku a zaplatit úroky v 72měsíčních splátkách ve výši , částka6. Z historie úvěru žalované soud zjistil, že dne , datum, čerpala žalovaná částku , částka, . Od , datum, do , datum, zaplatila celkem , částka, . Čerpání částky , částka, vyplývá dále z výpisu z účtu žalované č , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, .7. Z žádosti o úvěr bez uvedení data soud zjistil, že při posouzení schopnosti splácet úvěr měla žalobkyně k dispozici následující údaje: průměrný čistý měsíční příjem , částka, , náklady na bydlení a závazky nevyplněno, požadovaná výše úvěru , částka, , rozvedená a vyživovací povinnost nebyly žádné.8. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, , které měla žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti zjevně k dispozici, soud zjistil, že příjmy žalované činily v roce 2020 okolo16, Anonymizováno, , částka, . je zaznamenána v roce 2021 jedna platba označená jako nájem ve výši , částka, . Dne , datum, byla na účet žalované připsána částka , částka, jako poskytnutí úvěru, , datum, žalovaná předčasně splatila úvěr ve výši , částka, . Od října 020 měla žalovaná příjmy od ČSSZ jako , podezřelý výraz, dávky, a to denní dávku ve výši , částka, . Jediné výplaty mzdy činily , částka, v říjnu 2020 a , datum, ve výši , částka, . Jiný příjem od zaměstnavatele není zaznamenán. , podezřelý výraz, dávky od ČSSZ jsou tak v podstatě kontinuální od října 2020 a za měsíc činí (podle počtu dnů) , částka, až15 , částka, ., částka, . Dne , datum, bylo vyplaceno , částka, s tím, že výše dávky je od 271. dne , částka, .9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k , datum, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k , datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle rozhodnutí Soudního dvora C 679-18 vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl ( v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.14. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne , datum, mezi účastníky je neplatná.15. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).16. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spo