7 C 95/2024-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen "smlouva o úvěru"). Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit částku v celkové výši , částka, (skládající se z jistiny půjčky ve výši , částka, a souhrnného poplatku ve výši , částka, ), to vše v 65 týdenních splátkách ve výši , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 88 %. Splatnost poslední splátky byla sjednána na den , datum, . Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas a zaplatil celkem pouze , částka, . Žalobkyně dále uplatnila nárok na smluvní úroky a úroky z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že dne , datum, soud zjistil, že účastníci ( , právnická osoba, a žalovaný) uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru s tím, že výslovně odkázali na ust. § 2390 o.z. (bez jeho slovního vyjádření). Celá smlouva dále operuje s pojmem spotřebitelského úvěru. Ve smlouvě se výslovně uvádí, že „Provident tuto smlouvou poskytuje Zákazníkovi spotřebitelský úvěr ( celkovou výši spotřebitelského úvěru) v částce , částka, .“ Ve smlouvě byl dále sjednán poplatek , částka, a úroková sazba 88 % (RPSN 168,04 %).4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní a , právnická osoba, Předmětem smlouvy je postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce specifikované v Příloze č., hodnota, smlouvy, které uzavřel postupitel se svými zákazníky jako věřitel, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávkami se rovněž rozumí pohledávky za zákazníky nebo třetími osobami z titulu náhrady škody nebo titulu bezdůvodného obohacení vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením smlouvy.5. Z přílohy bez záhlaví a podpisu, str.24 soud zjistil, že pod č., hodnota, je uvedeno jméno a příjmení žalovaného a číslo smlouvy 10495421.6. Z listiny označené jako „tabulka umoření“ soud zjistil, že se jedná o interní dokument zřejmě vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně, zachycena je tabulka, podle které měl žalovaný čerpat , částka, dne , datum, a zaplatil dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , n , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Úroková sazba 88 %.7. Žalobkyně byla u z jednání poučena o nutnosti doplnění tvrzení a důkazů k tomu, že došlo k k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni, když smlouva o postoupení pohledávek mluví o pohledávkách ze smluv o půjčkách a zápůjčkách a základem uplatněného nároku je smlouva o spotřebitelském úvěru s tím, že ve smlouvě je výslovný odkaz na ustanovení § 2390 o.z. což je v rozporu se slovním vyjádřením ve smlouvě a dále navržení důkazu o tom, že prostředky ve výši , částka, se skutečně dostaly do dispozice žalovaného, t.j. v které části smlouvy toto žalovaný potvrdil.8. K tomu žalobkyně (prostřednictvím svého zástupce) nedoplnila žádná tvrzení a důkazy s tím, že podle pokynů nemá nic doplňovat a vše je ve spise. K předání peněz nebyla schopna se vyjádřit.9. Soud nemá za prokázáno, že by pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena. Smlouva o postoupení pohledávek precizuje předmět postoupení jako pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce specifikované v Příloze č., hodnota, smlouvy, příp. jako pohledávky za zákazníky nebo třetími osobami z titulu náhrady škody nebo titulu bezdůvodného obohacení vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením smlouvy.10. Smlouva, která byla soudu předložena je koncipována a označena jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Jedinou zmínkou o tom, že by se mělo jednat o smlouvu o zápůjčce, je odkaz na zákonné ustanovení. Smlouva však neobsahuje žádnou indicii o tom, že byly měly být peníze předány při podpisu smlouvy nebo že toto bylo sjednáno. Výraz „poskytuje“ neimplikuje předání nebo potvrzení o předání peněz. Zápůjčka je reálným kontraktem a pokud nebyly peníze předány (nebylo to prokázáno) nedošlo k uzavření smlouvy.11. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru. V takovém případě však nedošlo k postoupení pohledávky, protože předmět smlouvy byl přesně specifikován především právním označením důvodu vzniku pohledávek a teprve potom přílohou. I když se takový přístup může zdát formalistickým soud má za to, že právě právní předchůdkyně žalobkyně, která běžně poskytuje finanční prostředky, a žalobkyně, která s pohledávkami obchoduje, by měly být schopny formulovat uzavřené smlouvy perfektně, srozumitelně, nezpochybnitelně, přesně a výstižně. Pokud obě strany zvolily specifikaci pohledávek označením právního důvodu vzniku pohledávek, je to jejich volba (zákon takový způsob specifikace pohledávek nevyžaduje) a pak tuto specifikaci měly učinit řádně. Skutečnost, že žalobkyně samotná libovolně zaměňuje pojmy úvěru a zápůjčky, svědčí samotný žalobní návrh. Zde to však není na závadu, neboť je úkolem soudu učinit právního hodnocení uplatněné pohledávky. To však neplatí v případě, kdy právní hodnocení je předmětem specifikace postupovaných pohledávek.12. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně není k uplatnění pohledávky (vzniklé z uzavřené smlouvy o úvěru) aktivně legitimována.13. Nad rámec soud podotýká, že pokud by soud dospěl k závěru, že k postoupení pohledávky došlo, příp. že peněžní prostředky byly žalovanému předány, zabýval by se platností smlouvy. Zejména by soud zkoumal splnění povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného a dále sjednanou výši úroku ( 88 %!). K tomu soud poukazuje na to, že na poučení poskytnutá u jednání rovněž žalobkyně nereagovala. Byla vyzvána, aby doplnila tvrzení o tom, z jakého příjmu vycházela věřitelka při prověřování úvěruschopnosti a pokud vycházela i z dalších čistých příjmů , částka, , zda a jakým způsobem byl tento příjem ověřen, zda původní věřitelka zahrnula do svých úvah při prověření úvěruschopnosti skutečnost, že měsíční výdaje žadatele ve výši , částka, neodpovídají reálným výdajům na bydlení i v pozici spolubydlícího za situace, kdy žalovaný evidentně dojížděl do zaměstnání, uvedl, že je majitelem auta, uvedl, že má mobilní telefon, z žádosti vyplývá, že do zaměstnání musel dojíždět, z jakých důvodů byla sjednána úroková sazba 88 % ročně, čím je taková výše odůvodněna a z jakých důvodů není taková výše zřejmě v rozporu s dobrými mravy.14. S ohledem na výše uvedené právní závěry soud neuvádí další skutková zjištění z dalších provedených důkazů.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by úspěšnému žalovanému v řízení vznikly náklady.