8 C 43/2024-34 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok na zaplacení televizních poplatků ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni , datum, ve výši , částka, s tím, že žalovaný je poplatníkem poplatku, neboť oznámil, že se stal držitelem televizního přijímače a nezaplatil televizní poplatky za 30 měsíců od 10/2020 do 3/2023 ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a dále měsíčně vždy z částky , částka, od , datum, , až od , datum, , celkem , částka, a dále náklady spojené s uplatněním nároku ve výši , částka, (za předžalobní upomínku).2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněným nárokům nijak nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu doručenou mu na adresu trvalého pobytu nereagovala, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný je podle potvrzení , právnická osoba, SIPO , číslo služby SIPO, přihlášen od května 1999 jako poplatník televizních poplatků. Výzvou ze dne , datum, nazvané „předžalobní upomínka“ žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných poplatků ve výši , částka, za dobu od 12/2019 do 3/2023 po , částka, měsíčně a nákladů za upomínku ve výši , částka, . Podle dodejky byla výzva žalovanému doručena poštou do vlastních rukou, uložena na poště do , datum, . V řízení nevyšla najevo skutečnost, že by žalovaný dlužné televizní poplatky za výše uvedené období uhradil a žalovaný na svou obranu ničeho neuvedl.4. Soud posoudil nárok žalobkyně podle následujících ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích: Podle § 3 odst. 4 jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud , právnická osoba, nebo , označení žalobkyně, televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Částečné plnění žalovaného bylo podle přehledu předpisů a plateb započteno na nejstarší dlužné poplatky, tedy vždy na závazek nejdříve splatný podle § 1933 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.5. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši a v zákonem stanovené lhůtě, neboť se podle § 3 odst. 4 cit. zákona považuje za poplatníka televizního poplatku. Výše televizního poplatku činí podle § 6 cit. zákona , částka, měsíčně, přičemž žalovaný jako fyzická osoba nepodnikatel má povinnost poplatky hradit podle § 7 odst. 2 vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Žalovaný neuhradil žalobkyni poplatky ve výši , částka, , žalobkyně touto žalobou požaduje dlužné poplatky ve výši , částka, za období 30 měsíců od 10/2020 do 3/2023. Žalobkyně výzvou žalovanému poskytla dodatečnou přiměřenou lhůtu k zaplacení a je oprávněna domáhat se svého práva u soudu. Ode dne následujícího je pak v prodlení a nese povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kapitalizovaný úrok z prodlení je počítán od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou částky , částka, tedy ode dne , datum, do , datum, , za další období žalobkyně úroky neuplatnila. Kapitalizovaná výše úroku z prodlení pak ke dni , datum, činí podle výpočtu soudu částku , částka, nikoli 727,98Kč, ve výši rozdílu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužné poplatky a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.6. Pokud žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , uvedla, že jde o náklady za vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky, jedná o náklady řízení žalobkyně podle § 142 o.s.ř., o nichž je rozhodnuto ve výroku II., nikoli o náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb. V řízení nevyšlo najevo a žalobkyně netvrdila, že by vedle předžalobní upomínky žalovanému odeslala jinou výzvu k plnění, s níž by byly spojeny jakékoli náklady.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni soud přiznal pouze účelně vynaložené náklady řízení ve výši , částka, , které představují soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , částka, za jeden úkon spojený s podáním žaloby, na které by jí příslušelo právo i v případě, že by nebyla právně zastoupena (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.). Za předžalobní upomínku žalobkyně požadovala hotové výdaje pouze ve výši , částka, , které soud přiznal, neboť činí nižší částku než , částka, , na kterou by jinak žalobkyni jako nezastoupenému účastníku vzniklo právo. Náklady vynaložené na zastoupení advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3344/12, neboť žalobkyně disponuje dostatečným aparátem, aby srovnatelné spory jako je tento při jeho právní i skutkové jednoduchosti, řešila při využití svých zaměstnanců, když vyplnit žalobu formulářového typu je bezpochyby schopna i osoba s nižším než vysokoškolským právnickým vzděláním. Využití právních služeb advokáta v daném případě není důvodné, když nejde o skutkově či právně složitý spor. Soud proto přiznal žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši , částka, , které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).