7 C 58/2025-48 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi účastníky. Podle smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový limit, který e žalovaný zavázal splácet ve splátkách po , částka, . Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila a požádala o zaplacení celého dluhu, a to jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V průběhu řízení doplnila na výzvu soudu žalobkyně svá tvrzení tak, že při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, které konfrontovala s výstupy z celé řady registrů a databází. Dále doplnila svá skutková tvrzení tak, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , žalovaný uhradil 12 splátek v celkové výši , částka, , úrok byl sjednán ve výši 12,80 % ročně. Požadované poplatky představují sjednané poplatky podle sazebníku, a to , částka, za 1.upomínku. , částka, za 2.upomínku, , částka, za ukončení smlouvy pro prodlení, z poplatků bylo uhrazené , částka, , proto je požadována částka , částka, , dále žalobkyně požaduje na poplatcích na pojistném 20 x , částka, , přičemž z toho , částka, bylo uhrazeno, dlužné poplatky za pojištění činí , částka, .4. Následně u jednání žalobkyně uvedla, že z výpisů z účtu jsou patrné příchozí platby ve výši , částka, a účty nevykazují žádné nestandardní platby. Na výzvu soudu dále doplnila tvrzení tak, že úvěr byl vyplacen dne , datum, bezhotovostně na účet žalovaného, zesplatnění úvěru bylo doručeno , datum, , a to na základě fikce doručení sjednané ve smlouvě Pokud se týká údajů, ze kterých žalobkyně vycházela při ověření úvěruschopnosti, tvrdila žalobkyně, že vycházela z ověřeného příjmu , částka, (ověřeno z výpisu z účtu),přičemž běžné výdaje vyplývající z běžného účtu činily za potraviny okolo , částka, a za léky , částka, Dále žalobkyně ověřila, že výdaje žalovaného na splátky předchozích úvěrů činila , částka, . Po uhrazení mandatorních výdajů (na potraviny a léky) zůstala tedy žalovanému k dispozici dostatečná částka.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, podle které se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému úvěr ve výši , částka, s úrokem 12,80 % ročně, žalovaný se zavázal splácet úvěr ve splátkách.6. Z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že za , Anonymizováno, , Anonymizováno, činily příjmy celkem , částka, zaslané z účtu se jménem shodným se jménem žalovaného a částka , částka, od , právnická osoba, Z účtu nejsou zřejmé žádné pravidelné platby spojené s bydlením, pojištěním, spořením apod.7. Z oznámení o odchozí platbě ve spojení s přehledem splátek a smlouvou po úvěru a výpisem z běžného účtu žalovaného má soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou povinnost a dne , datum, vyplatila žalovanému částku , částka, .8. Z přehledu splátek má soud za prokázáno, že žalovaný za celou dobu zaplatil částku , částka, .9. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že žalobkyně měla při posouzení k dispozici občanský průkaz, výpis z registru SOLUS, CEE, IS, CRIF. Hlavní čistý příjem klienta , částka, jako příjem z podnikání (bez uvedení oboru), náklady na bydlení , částka, , splátky úvěrů , částka, , žádné výživné, ověření údajů bylo provedeno z daňového přiznání a z příslušných databází a registrů. Rozdíl příjmů a výdajů činil , částka, .10. Z přiznání k dani z příjmů žalovaného za rok , Anonymizováno, má soud za prokázáno, že žalovaný vykázal příjmy ve výši , částka, , výdaje ve výši , částka, , rozdíl činí tedy , částka, , průměrně , částka, měsíčně hrubého, tj. bez odvedení daně a pojištění, podnikání v oboru oprava a údržba motorových vozidel.11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k , datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k , datum, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k , datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne , datum, mezi účastníky je neplatná.16. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).17. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.18. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v pota