10 C 364/2025-31 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vyklizení stavby č.p. , číslo, rodinný dům na pozemku p. č. St. , číslo, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsanou na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro , název, , adresa, s odůvodněním, že žalobkyni svědčí z titulu nevypořádaného společného jmění s bývalým manželem , tituly před jménem, , jméno FO, vlastnické právo k předmětné nemovitosti. Řízení o vypořádání společného jmění manželů probíhá u , právnická osoba, v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a dosud nebylo skončeno. Žalobkyně zjistila, že , tituly před jménem, , jméno FO, umožnil žalované bydlení v nemovitosti bez předchozího souhlasu žalobkyně. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení nemovitosti.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že nemovitost užívá se souhlasem , tituly před jménem, , jméno FO, , nejedná se tedy o neoprávněné užívání. Pobyt žalované v předmětné nemovitosti souvisí výlučně s výkonem rodičovské péče o nezletilé dítě, jehož otcem je , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaná disponuje svým vlastním bydlením, v němž má většinu svých osobních věcí. V době doručení předžalobní výzvy byla žalovaná v pokročilém stadiu těhotenství cca 4 dny před porodem, s jejím stavem byla žalobkyně seznámena. Žalobkyně není aktivně legitimována k jejímu vyklizení, neboť žalovaná obývá nemovitost jako člen domácnosti a jedinou osobou, která může odvolat svůj souhlas s jejím bydlením je její druh , tituly před jménem, , jméno FO, .3. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení nemovitosti č.p. , číslo, na pozemku p. č. st. , číslo, v obci a k. ú. , adresa, z důvodu, že nemovitost užívá bez jejího souhlasu. Žalovaná si výzvu převzala dne , datum, .4. Z přehledu vlastnictví k nemovitosti soud zjistil, že žalovaná je vlastnicí nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, , , číslo, včetně bytové jednotky č. , číslo, v obci , adresa, .5. Z výpisu z katastru nemovitostí č. , hodnota, soud zjistil, že , Jméno žalobkyně, a , tituly před jménem, , jméno FO, mají ve společném jmění manželů nemovitosti, a to budovu č.p. , číslo, v části obce , adresa, , rod. dům, na pozemku p. č. St. , číslo, zapsané na LV , číslo, .6. Z výpisu z katastru nemovitostí č. , hodnota, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, je výlučným vlastníkem nemovitosti, a to pozemku p. č. St. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba , adresa, , č.p. , číslo, , rod. dům, LV , číslo, , dále pozemku p.č. , číslo, zahrada a pozemku p. č. , číslo, , vše v obci a k. ú. , adresa, .7. Z výpisu z katastru nemovitostí č. , hodnota, soud zjistil, že , Jméno žalobkyně, je výlučnou vlastnicí nemovitosti, a to pozemku p.č. St. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , číslo, , rod. dům, stavba stojí na pozemku p.č. St. , číslo, a pozemku p.č. , hodnota, ostatní plocha, zeleň, vše v obci a k. ú. , adresa, .8. Z rodného listu soud zjistil, že žalovaná a , tituly před jménem, , jméno FO, jsou rodiči nezl. dítěte , jméno FO, , nar. , datum, .9. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že bývalá žena svědka si našla nového partnera v roce , rok, a odstěhovala se ze společné domácnosti v listopadu , rok, . Po celou dobu bývalá žena nepřispívá ani na údržbu domu ani na úhradu hypotečního úvěru, na který svědek dosud uhradil , částka, . Bývalá žena si v mezidobí pořídila vlastní rodinný dům. Svědek je s přítelkyní 4 roky, do porodu dcery bydleli střídavě v domě svědka nebo u žalované. Bývalá manželka poté, co se odstěhovala z domu až do května , rok, docházela do domu často, někdy i 4krát až 5krát denně. Soud dále z výpovědi svědka vzal za prokázané, že vztah bývalých manželů je velmi konfliktní. Dle svědka se v e-mailové komunikaci dohodli, že v rozumných časových odstupech může žalobkyně dům navštěvovat a kontrolovat, což se i děje, žalobkyně do domu dochází i v doprovodu jejich dětí, svědkem nebyla do domu vpuštěna pouze těsně po porodu nezletilé.10. V projednávaném případě se jedná především o právní posouzení věci. Předmětná nemovitost, o niž v řízení jde, je nemovitost patřící do dosud nevypořádaného společného jmění manželů, kdy řízení o jeho vypořádání probíhá u zdejšího soudu a dosud nebylo skončeno. Soud nesouhlasí s námitkou právního zástupce žalobkyně, že svědek , tituly před jménem, , jméno FO, je nevěrohodný pouze z důvodu, že byl přítomen u soudního jednání a že prezentuje setrvalá stanoviska, když předmětem řízení je právní posouzení otázky, zda žalovaná jako družka , tituly před jménem, , jméno FO, může užívat předmětnou pouze na základě souhlasu , tituly před jménem, , jméno FO, . Je nepochybné, že svědek byl s předmětem sporu obeznámen žalovanou a skutková zjištění, tj. že nemovitost je v dosud nevypořádaném společném jmění žalobkyně a svědka a že žalovaná nemovitost užívá na základě jeho souhlasu jsou mu zcela určitě známa a jsou mezi účastníky nesporná.11. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalovaná, aby ji vydal.12. Podle ustanovení § 736 věty druhé o. z. dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použije se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.13. , právnická osoba, dospěl ve svém rozsudku sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, k závěru, že užívá-li tedy družka nemovitost jako členka domácnosti druha - výprosníka, jehož právní důvod užívání neskončil (půjčitel ho k vyklizení nemovitosti nevyzval), její právní důvod k užívání nemovitosti trvá, souhlas s jejím bydlením může odvolat jen její druh a jen on také může požadovat její vyklizení.14. Soud má za to, že analogicky lze toto rozhodnutí použít i na projednávaný případ, neboť uvedené závěry lze aplikovat i na případ, kdy žalovaná užívá předmětnou nemovitost se souhlasem jejího druha jako (spolu)vlastníka nemovitosti v dosud nevypořádaném společném jmění manželů.15. V dané věci je významné, že žalovaná a bývalý manžel žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, jsou si navzájem osobami blízkými ve smyslu § 22 o. z., žijí ve společné domácnosti a je jejich nezadatelným právem navzájem o sebe pečovat, pomáhat si a sdílet běžné záležitosti každodenního života a neméně významnou je skutečnost, že pečují o společné nezletilé dítě , jméno FO, , nar. , datum, .16. Žalovaná nemovitost užívá jako členka domácnosti , tituly před jménem, , jméno FO, jako vlastníka nemovitosti, její právní důvod je tedy odvozen od jeho souhlasu jako spoluvlastníka nemovitosti, tento důvod ke dni rozhodování soudu stále trvá, neboť nebyl odvolán. Souhlas s jejím bydlením může odvolat pouze její druh a jen on také může požadovat její vyklizení.17. Předmětná nemovitost náleží do dosud nevypořádaného společného jmění manželů společného jmění manželů, to znamená, že každý z manželů je nadále vlastníkem celé věci a jeho vlastnické právo je omezeno stejným vlastnickým právem druhého manžela. Podílové spoluvlastnictví vzniká po zániku společného jmění, pokud není vypořádáno do tří let od jeho zániku. Proto zde nelze hovořit o ideálních podílech manželů na nemovitosti. Za trvání manželství užívají a spravují oba manželé věci ve společném jmění společně.18. Osoba, která užívá nemovitost se souhlasem jednoho z manželů jakožto spoluvlastníka nevypořádaného společného jmění, nemůže být vůči druhému manželovi bez dalšího považována za osobu užívající nemovitost bez právního důvodu. Nesouhlas jednoho z manželů se samotným užíváním nemovitosti třetí osobou nepostačuje k závěru, že tato osoba užívá nemovitost neprávem, jestliže její bydlení vychází ze souhlasu druhého manžela jakožto spoluvlastníka nemovitosti. Žalobkyně se z předmětné nemovitosti odstěhovala a nemovitost nadále užívá její bývalý manžel, který hradí veškeré náklady na údržbu nemovitosti a rovněž hradí hypoteční úvěr na pořízení nemovitosti, žalobkyně se na úhradě ničím nepodílí. V řízení vyšlo najevo, že vztahy bývalých manželů jsou velmi konfliktní, takže nepřipadá do úvahy případné společné užívání nemovitosti, navíc žalobkyně již má vlastní bydlení, tedy nemovitost k zajištění svého bydlení nepotřebuje.19. Otázka, v jakém rozsahu mohou jednotliví spoluvlastníci nemovitost užívat a umožnit třetím osobám užívání společné věci, je primárně otázkou vztahu mezi spoluvlastníky navzájem. Nelze ji řešit žalobou na vyklizení vedenou pouze proti třetí osobě, jejíž pobyt je odvozen od souhlasu druhého spoluvlastníka. Případné neshody o rozsahu užívání společné nemovitosti je třeba řešit prostředky směřujícími primárně mezi spoluvlastníky, např. žalobou na úpravu užívání společné věci, nikoli prostřednictvím žaloby na vyklizení směřující proti osobě, která odvozuje své bydlení od jednoho z nich.20. Ochrany podle ustanovení § 1040 o. z. se může vlastník domáhat