4 C 294/2020-15 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň-sever dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že služebním hlášením dopravcem pověřené osoby bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] a dne [datum] použil ke své přepravě vozidlo městské dopravy na dopravcem provozované lince MHD a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil dopravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce. Na základě zjištěných skutečností byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši 2x [částka] a přirážku k jízdnému ve výši 2x [částka]. Žalovaný však dlužnou částku ani přes upomenutí neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. Po provedeném dokazování, po zhodnocení provedených důkazů ve smyslu ust. § 132 o. s. ř. soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Z listinného důkazu hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný cestoval v [obec] dne [datum] v 10:07 hodin autobusovou linkou 41 a dne [datum] v 22:41 hodin tramvajovou linkou [číslo] aniž by zaplatil jízdné. Žalovaný však jízdné ve výši 2x [částka] nedoplatil, přirážku k jízdnému ve výši 2x [částka] nezaplatil. Nástupem žalovaného do vozidla veřejného dopravního prostředku byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu ust. § 2550 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalovaný jako cestující použil přepravních služeb žalobce bez zaplacení jízdného, žalobci tak vznikl podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. v souladu s platnými přepravními podmínkami žalobce nárok na doplacení jízdného ve výši 2x [částka] a přirážky k jízdnému ve výši 2x [částka]. Soud tak žalobě vyhověl v celém rozsahu včetně úroků z prodlení, které byly požadovány v souladu s ust. § 1970 citovaného obč. zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích je žalobce povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka], jelikož nebyl vydán platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, a to na účet Okresního soudu Plzeň sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení představuje soudní poplatek ve výši [částka], paušální náhrada výdajů za 2 úkony po [částka] podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem [částka].