10 C 105/2021-17 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala na žalovaném peněžitého plnění v celkové částce [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný cestoval dne [datum], [datum], [datum] a [datum] veřejným dopravním prostředkem, jehož provozovatelem je žalobkyně, aniž se na výzvu oprávněné osoby prokázal platnou jízdenkou. Je tedy povinen zaplatit jízdné [anonymizováno] x [částka] a přirážku ve výši [anonymizováno] x [částka] a úrok z prodlení. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaný cestoval dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] bez platné jízdenky. Je tedy povinen zaplatit jízdné [anonymizováno] x [částka] a přirážku k jízdnému [anonymizováno] x [částka], tj. celkem [částka]. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení jízdného podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přičemž nárok odpovídající částce [částka] (přirážka k jízdnému) byl posuzován ve smyslu § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a v souladu s platnými přepravními podmínkami a ve smyslu ustanovení podle § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a v souladu s platnými přepravními podmínkami. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka], a to na účet Okresního soudu Plzeň-sever do tří dnů od právní moci rozsudku. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], doměřeného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony po [částka] a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony po [částka], 21 % DPH ze základu [částka] v částce [částka], tj. celkem [částka].