10 C 129/2021-15 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tak, že původním věřitelem, společností [právnická osoba], na ní byla postoupena pohledávka z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené žalovaným se společností [právnická osoba] Současně žalobkyně uváděla, že na základě smlouvy se věřitel zavázal a fakticky předáním v hotovosti při podpisu smlouvy splnil svoji povinnost poskytnout žalovanému částky [částka]. Žalovaný se proti tomu podle žalobkyně zavázal vrátit poskytnutou částku [částka] s navýšením o [částka] formou pravidelných týdenních splátek v celkovém počtu 45 splátek po [částka]. Žalobkyně dále uváděla, že žalovaný uhradil dluh pouze zčásti, celkem zaplatil [částka]. Žalobkyně uváděla, že splatnost dluhu nastala v souvislosti s marným uplynutím splátkového kalendáře k [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky [částka] představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřil. Výzva byla žalovanému doručena v souladu s § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu dle centrální evidence obyvatel dne [datum]. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení §115a o.s.ř. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně s původním věřitelem, společností [právnická osoba], uzavřela podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedl na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 občanský zákoník bylo původním věřitelem učiněno dopisem z [datum]. Z důkazu smlouva o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] poskytl žalovanému částku ve výši [částka], kterou se žalovaný se zavázal vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný však nevrátil sjednanou částku řádně a včas, když uhradil pouze částku [částka] a dostal se do prodlení. Soud proto žalovanému uložil v souladu s § 2991 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka], jelikož nebyl vydán platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, a to na účet Okresního soudu Plzeň-sever do tří dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byla v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 právní úkony ve výši [částka] a podle § 14b odst. 5. písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrada v částce [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši [částka] částkou [částka].