10 C 140/2021-18 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také„ původní věřitel“), která následně předmětnou pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Na základě smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka] se splatností ke dni [datum]. Žalovaný však na dlužné částce ničeho neuhradila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že postupitel společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn původním věřitelem oznámením ze dne [datum] ve smyslu ustanovení § 1882 o.z. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., a to elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout částku [částka], což splnil dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve lhůtě 30 dní. Dále byl žalovaný povinen žalobkyni uhradit poplatek ve výši [částka] za poskytnutí úvěru. Žalovaný však neuhradil na úvěr žádnou splátku, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum], která byla dána k doručení téhož dne, jak je patrné z podacího lístku. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku [částka]. Podle § 1970 o.z. má žalobkyně též nárok na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka], a to na účet Okresního soudu Plzeň-sever do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal podle § 142a o.s.ř. s ohledem na zaslanou předžalobní upomínku ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. [částka], za 3 režijní paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, tj. [částka] a dále 21 % DPH ve výši [částka] ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem [částka].