10 C 147/2021-20 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky celkem ve výši 1 024,59 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 22. 1. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] která byla uzavřena distančním způsobem podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), prostřednictvím internetových stránek žalobkyně. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované částku 1 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do dne 9. 2. 2020. Žalovaná však dlužnou částku nehradila řádně a včas, když dosud uhradila částku 500 Kč. Žalobkyně kromě nevrácené jistiny požaduje dále sjednanou smluvní pokutu ve výši 208,83 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 22.1.2020 uzavřena distančním způsobem podle § 562 o.z. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 1 000 Kč, žalovaná se naproti tomu zavázala takto poskytnutou částku vrátit nejpozději do 9. 2. 2020. Úvěr nebyl úročen. Součástí smlouvy byly rovněž i Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Z výpisu účtu žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované částku 1 000 Kč dne 22. 1. 2020. Žalovaná však uhradila pouze dne 14. 10. 2020 částku 500 Kč, kterou žalobkyně započetla ve výši 184,24 Kč na jistinu, ve výši 67,76 Kč na zákonný úrok z prodlení od 10. 2. 2020 do 14. 10. 2020 a na smluvní pokutu 0,1 % denně od 10. 2. 2020 do 14. 10. 2020 ve výši 248 Kč. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení jistiny ve výši 815,76 Kč společně se smluvní pokutou 0,1 % denně z neuhrazené jistiny a to do výše 208,83 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalované zaslala předžalobní upomínku ze dne 28. 6. 2021. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla podle § 2395 o.z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr a žalovaná se zavázala závazky ze smlouvy uhradit, přičemž se tak ale nestalo. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dlužné částky žalobkyni uhradila. Soud tak s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl. Žalobkyně má rovněž podle § 1970 o.z. právo také na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Z důvodu, že zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu 900 Kč v částce 189 Kč, celkem 2 089 Kč. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.