10 C 156/2021-18 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném vrácení peněžních prostředků ze smlouvy úvěru [číslo]. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru na částku 8 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí půjčky poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, úroky ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 200 Kč Celkem se žalovaný zavázal vrátit úvěr s poplatkem v 60 pravidelných týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, na úvěr uhradil pouze částku 3 780 Kč, závazek se tak stal splatným v celém rozsahu dne 7. 4. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky celkem 4 220 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaném. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků byla věc projednána bez jednání (§ 115a o.s.ř.), kdy výzva, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání byla žalované spolu s žalobou doručena dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu vedenou v centrální evidenci obyvatel. Soud proto věc projednal na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě listinných důkazů založených ve spise a s přihlédnutím k žalobním tvrzením dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o postoupení ze dne 15. 1. 2021 uzavřené podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku za žalovaným vymáhanou touto žalobou. Dopisem ze dne 15. 1. 2021 žalobkyně doložila, že žalovaný byl informován o tom, že k postoupení pohledávek došlo. Žalobkyně je proto aktivně legitimována k podání žaloby. Z důkazu smlouva o úvěru ze dne 12. 2. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], poskytl žalovanému částku ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 7. 4. 2020. Žalovaný však nevrátil sjednanou částku řádně a včas, když uhradil pouze částku 3 780 Kč a dostal se do prodlení. Soud proto žalovanému uložil v souladu s § 2991 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni částku 4 220 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 331,74 Kč a 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 4 220 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, jelikož nebyl vydán platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, a to na účet Okresního soudu Plzeň-sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byla v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 právní úkony ve výši 200 Kč a podle § 14b odst. 5. písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrada v částce 100 Kč za každý z 3 úkonů právní služby a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč.