10 C 159/2021-19 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň-sever dne 15. 6. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 548 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že služebním hlášením dopravcem pověřené osoby bylo zjištěno, že žalovaný dne 7. 5. 2020, 27. 1. 2020 a 12. 3. 2020 použil ke své přepravě vozidlo městské dopravy na dopravcem provozované lince MHD a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil dopravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce. Na základě zjištěných skutečností byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši 2 x 20 Kč a 1 x 8 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 3 x 1 500 Kč. Žalovaný však dlužnou částku ani přes upomenutí neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. Po provedeném dokazování, po zhodnocení provedených důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Z listinného důkazu hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne 7. 5. 2020, 27. 1. 2020 a 12. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný cestoval v [obec] dne 7. 5. 2020 v 10:12 hodin tramvajovou linkou [číslo] dne 27. 1. 2020 v 18:07 hodin tramvajovou linkou [číslo] dne 12. 3. 2020 v 10:32 hodin autobusovou linkou [číslo] aniž by zaplatil jízdné. Žalovaný však jízdné ve výši 2 x 20 Kč a 1 x 8 Kč nedoplatil, přirážku k jízdnému ve výši 3 x 1 500 Kč nezaplatil. Nástupem žalovaného do vozidla veřejného dopravního prostředku byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu ustanovení § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Žalovaný jako cestující použil přepravních služeb žalobkyně bez zaplacení jízdného, žalobkyni tak vznikl podle § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a ve smyslu § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v souladu s platnými přepravními podmínkami nárok na doplacení jízdného ve výši 48 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 4 500 Kč. Soud tak žalobě vyhověl v celém rozsahu včetně úroků z prodlení, které byly požadovány v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení s ohledem na předžalobní upomínku rozhodl soud podle § 142a o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, paušální náhrady výdajů za dva úkony po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu.