10 C 169/2021-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň-sever dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které si ujednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, to vše za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky v celkové výši [částka], peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet]. Žalovaný byl povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činila 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však minimální splátku ve výši [částka]. Žalobkyně žalovanému na základě bodu 4.5 smlouvy zaslala každý kalendářní měsíc výpis úvěru, na němž byla uvedena aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Žalovaný byl povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 %, tj. celkem [částka]. Žalovaný byl dále povinen hradit úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od 1. dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stával součástí dluhu. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroku účtovaných měsíčně dle výpisu k revolvingovému úvěru činí [částka]. Dle bodu 6.2 smlouvy bylo sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splácením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.6 bylo sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splácením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] za každý započatý kalendářní měsíc prodlení Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným, žalobce je oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splácením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, od [datum] je v prodlení, žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné částky [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní upomínka dne [datum]. 2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřil. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] v souladu s § 49 odst. 4 o.s.ř. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 3. Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů, soud žalobě vyhověl pouze zčásti, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta. Z důkazu smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr hradit dle bodu 4.1. a násl. smlouvy vždy do konce každého kalendářního měsíce, a to minimálně 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však [částka]. Dále se žalovaný zavázal žalobci uhradit dle bodu 5.1 smlouvy poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. [částka] a dále dle bodu 6.1. smlouvy hradit úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. Pokud by se stal celý dluh splatným postupem dle bodu 6.5. smlouvy, byl by dále žalovaný povinen hradit úrok ve výši 8 % ročně. 4. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 5. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který jeho zneužitím soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především čl. 36 Listiny. 6. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 243/2005, dále např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěru poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. 7. Uzavřenou smlouvu soud shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy o úvěru, tj. [anonymizováno] [rok] dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u revolvingových úvěrů 12,25 %. Bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 36,75 %. V úvěrové smlouvě je uvedena měsíční výše úroku 20 % (roční výše 240 %). Navíc kromě výše uvedeného smluvního úroku, žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka] jako poplatku za čerpání úvěru. Žalobkyně jej sice nazývá poplatkem, avšak poplatek zde plní stejnou funkci jako úrok. V této souvislosti soud poukazuje na skutečnost, že navýšení je třeba posuzovat jako celek. Soud tak považoval uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 občanského zákoníku. Žalovaný od žalobkyně převzal částku [částka], neuhradil ničeho, žalobkyni tak z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku dluží částku [částka]. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že k prodlení žalovaného došlo dne [datum]. Žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslala předžalobní upomínku s lhůtou k plnění nejpozději do [datum], následující den se žalovaný dostal do prodlení. Od [datum] byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky. 8. Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka], a to na účet Okresního soudu Plzeň-sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy zčásti úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka] představujících 6 % z celkové výše, když rozdíl úspěchu v řízení 53 % a neúspěchu tvoří uvedených 6 % Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 3 úkonů á [částka], tedy celkem [částka] a paušální náhrada v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a předžalobní upomínku) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši [částka] částkou [částka].