10 C 187/2021-24 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávka na ní byla postoupena právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] dne [datum]. Žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku [částka]. Žalovaná se proti tomu zavázala vrátit poskytnutou částku s navýšením o [částka], a to formou pravidelných týdenních splátek v celkovém počtu 45 splátek po [částka]. Žalovaná uhradila dluh pouze zčásti, celkem zaplatila [částka]. Splatnost dluhu nastala v souvislosti s marným uplynutím splátkového kalendáře k [datum]. Ke dni postoupení pohledávky tak činila výše pohledávky za žalovanou [částka]. Příslušenství je pak tvořeno smluvními úroky a zákonnými úroky z prodlení. Žalovaná dále s právním předchůdcem žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku [částka]. Žalovaná se proti tomu zavázala vrátit poskytnutou částku s navýšením o [částka], a to formou pravidelných týdenních splátek v celkovém počtu 60 splátek po [částka]. Žalovaná uhradila dluh pouze zčásti, celkem zaplatila [částka]. Splatnost dluhu nastala v souvislosti s marným uplynutím splátkového kalendáře k [datum]. Ke dni postoupení pohledávky tak činila výše pohledávky za žalovanou [částka]. Příslušenství je pak tvořeno smluvními úroky a zákonnými úroky z prodlení. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzvala žalobkyni a žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas, žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně s původním věřitelem, společností [právnická osoba], uzavřela podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedl na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo] za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 o.z. bylo původním věřitelem učiněno dopisem z [datum]. 4. Ze smluv o zápůjčkách shora uvedených je zřejmé, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] dne [datum] pod [číslo] dne [datum] pod [číslo] smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o.z. Smlouvy obsahovaly závazek původního věřitele poskytnout žalované částku [částka] a částku [částka]. Žalovaná se proti tomu zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku ve výši [částka] s navýšením o smluvní úrok [částka], s úrokovou sazbou ve výši 20,11 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku [částka]. Z tabulky umoření dluhu vyplývá, že žalovaná na svůj dluh provedla pouze částečnou úhradu ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku ve výši [částka] s navýšením o smluvní úrok [částka], s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] Celkem se žalovaná zavázala uhradit [částka]. Z tabulky umoření dluhu vyplývá, že žalovaná na svůj dluh provedla pouze částečnou úhradu ve výši [částka]. 5. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní upomínku s výzvou k úhradě. Žalovaná však na výzvu nereagovala a ničeho již neuhradila. 6. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem, či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. 7. Uzavřené smlouvy soud shledal absolutně neplatnými pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy o zápůjčce, tj. v lednu 2015, dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy se splatností do jednoho roku na spotřebu 19,89 % a v červenci 2014 u půjček a úvěrů se splatností od jednoho roku do pěti let na spotřebu 15,36 % Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 59,67 % u úvěru z ledna 2015 a 46,08 % u úvěru z července 2014. Navýšení úvěru [částka] o celkem [částka] (při délce zápůjční doby 45 týdnů) a úvěru [částka] o celkem [částka] (při délce zápůjční doby 60 týdnů) maximální akceptovatelnou hranici úroku 59,67 % ročně a 46,08 % ročně jednoznačně přesahuje, když ve vztahu k jistině [částka] představuje roční úrok 83,7 % a ve vztahu k jistině [částka] představuje roční úrok 72,4 %. Soud tak považoval uzavřené smlouvy za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. Žalovaná převzala částku [částka], uhradila celkem [částka] a dále převzala částku [částka] a uhradila celkem [částka], tj. v tomto případě již uhradila celou jistinu. Soud tak z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalované zaplatit žalobkyni dlužnou částku [částka] (1. zápůjčka – [částka] – [částka]) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] zaslané poštou dne [datum], tj. [datum]. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Od [datum] tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.