10 C 195/2021-15 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou ze dne 17. 8. 2021 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 17 200 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tak, že původním věřitelem, společností [právnická osoba], na ní byla postoupena pohledávka z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené žalovaným se společností [právnická osoba] Současně žalobkyně uváděla, že na základě smlouvy se věřitel zavázal a fakticky předáním v hotovosti při podpisu smlouvy splnil svoji povinnost poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se proti tomu podle žalobkyně zavázal vrátit poskytnutou částku s navýšením o 14 298 Kč formou pravidelných týdenních splátek v celkovém počtu 45 splátek po 763 Kč. Žalovaný uhradil dluh pouze zčásti, celkem zaplatil 2 800 Kč. Splatnost dluhu nastala v souvislosti s marným uplynutím splátkového kalendáře dne 29. 4. 2018. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky 17 200 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřil. Výzva byla žalovanému doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu dle centrální evidence obyvatel dne 15. 11. 2021 do vlastních rukou. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení §115a o.s.ř. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně s původním věřitelem, společností [právnická osoba], uzavřela podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedl na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 18. 6. 2017 za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 občanského zákoníku bylo původním věřitelem učiněno dopisem ze dne 14. 6. 2018. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 6. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný se zavázal vrátit nejpozději do 29. 4. 2018. Žalovaný však nevrátil sjednanou částku řádně a včas, když uhradil pouze částku 2 800 Kč a dostal se do prodlení. Soud proto žalovanému uložil v souladu s ustanovením § 2991 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni částku 17 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 186,81 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 200 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 428 Kč Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši 976 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 právní úkony ve výši 300 Kč a podle § 14b odst. 5. písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrada v částce 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč.