25 C 188/2021-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalované na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobci. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. 3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel, [právnická osoba], uvedenou smlouvou podle ustanovení § 1879 - 1886 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobce. Současně původní věřitel [právnická osoba], dopisem ze dne [datum], který dle podacího lístku byl odeslán žalovanému dne [datum], splnil svoji informační povinnost vůči žalovanému týkající se postoupení pohledávky. 4. Z listin založených ve spise dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Ze smlouvy [číslo] která odkazovala na smluvní podmínky, je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z. na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 23 000 Kč s tím, že žalovanému byla částka v hotovosti předána v den uzavření smlouvy v místě jeho bydliště, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit s navýšením o poplatky v celkové výši 7 308 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 506 Kč, poslední splátka ve zbytku. Žalobce uvedl, že žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 4 000 Kč a žalovaný tuto skutečnost nikterak nerozporoval, když zůstal v řízení nečinný. S ohledem na tuto skutečnost žalobce uplatňoval zaplacení 19 000 Kč jakožto rozdíl mezi poskytnutými prostředky a vrácenou částkou. Vedle toho žalobce uplatňoval zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. Žalobce prokázal, že žalovanému byla zaslána poštou předžalobní upomínka ze dne [datum], odeslaná žalovanému dne [datum]. 5. Vzhledem k dosavadní judikatuře je výše uvedenou smlouvu o zápůjčce nutno považovat za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o.z., neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou půjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. Žalobce si toho byl nepochybně vědom, když požadoval po žalovaném pouze úhradu z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z. a nepožadoval smluvní navýšení. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou částku 19 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % jdoucím ročně od 22. 12. 2017 až do zaplacení, když žalobce zaslal žalovanému oznámení o postoupení pohledávky dne [datum]. V souladu s ustanovením § 573 o.z. se oznámení mohlo dostat do dispoziční sféry žalovaného dne [datum], žalovaný se dostal do prodlení dnem následujícím po uplynutí 10. dne od doručení oznámení, tj. dne [datum], když v oznámení byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky 10 dní. Ve zbývající části, kdy žalobce požadoval úrok z prodlení nad rámec shora uvedeného, byla žaloba zamítnuta. 6. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci úspěch v poměru 88,5 % (neúspěšný byl z 11,5 %). Právo na náhradu nákladů řízení ve výši 77 % tedy svědčí žalobci. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč, doplatek soudního poplatku 200 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 300 Kč, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrada 21 % DPH ze základu 1 200 Kč v částce 252 Kč, tj. celkem tedy 2 452 Kč, z toho žalobci náleží poměrná část odpovídající 77 %, tj. 1 888 Kč. Tuto částku je tedy žalovaný povinen uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.