25 C 214/2021-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 4 400 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobci. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky 2 065 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která pohledávku postoupila žalobci. A konečně se žalobce domáhal zaplacení částky 680 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], přičemž i tato pohledávka byla postoupena na žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. 3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel, [právnická osoba] uvedenou smlouvou podle § 1879- 1886 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobce. Současně původní věřitel, [právnická osoba], dopisem ze dne [datum], který dle podacího lístku byl odeslán žalovanému dne [datum], splnil svoji informační povinnost vůči žalovanému týkající se postoupení pohledávek. Ze smlouvy [číslo] je zřejmé, že smluvní strany spolu dne [datum] uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 5 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jeho bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit s navýšením o 2 955 Kč ve 43 pravidelných týdenních splátkách po 188 Kč, a to v hotovosti do rukou osoby uvedené v čl. 9 smluvních podmínek. Dále si žalovaný sjednal pojištění Credit Life, přičemž se zavázal hradit 129 Kč do pojišťovacího programu. Ze smlouvy [číslo] je zřejmé, že smluvní strany spolu dne [datum] uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 6 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jeho bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit s navýšením o 3 546 Kč ve 43 pravidelných týdenních splátkách po 226 Kč. Dále si žalovaný sjednal pojištění Credit Life, přičemž se zavázal hradit 172 Kč do pojišťovacího programu. Ze smlouvy [číslo] je zřejmé, že smluvní strany spolu dne [datum] uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jeho bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit s navýšením o 7 400 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 305 Kč. Dále si žalovaný sjednal pojištění Credit Life, přičemž se zavázal hradit 290 Kč do pojišťovacího programu. 4. Žalobce uvedl, že žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradil na zápůjčku z titulu smlouvy [číslo] celkem pouze 600 Kč, na zápůjčku z titulu smlouvy [číslo] celkem 3 935 Kč a na zápůjčku z titulu smlouvy [číslo] pouze 9 320 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobce uplatňoval zaplacení 4 400 Kč (5 000 Kč – 600 Kč), 2 065 Kč (6 000 Kč – 3 935 Kč) a 680 Kč (10 000 Kč – 9 320 Kč) na nevrácené jistině. Vedle toho žalobce uplatňoval zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení všech tří pohledávek a dále až do zaplacení. Žalobce prokázal, že žalovanému byla zaslána poštou předžalobní upomínka, odeslaná žalovanému dne [datum]. 5. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem, či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“. 6. Soud všechny tři shora uvedené smlouvy shledal absolutně neplatnými pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy [číslo] tj. v listopadu 2016 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy se splatností do jednoho roku pro potřeby domácnosti 16,79 %. V době uzavření smlouvy [číslo] tj. v červenci 2016 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy se splatností do jednoho roku pro potřeby domácnosti 16,70 %. V době uzavření smlouvy [číslo] tj. v dubnu 2016 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy se splatností od jednoho roku do pěti let pro potřeby domácnosti 10,46 %. Bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 50,37 %, 50,1 % a 31,38 %. Navýšení zápůjčky 5 000 Kč o 2 955 Kč při délce zápůjční doby 43 týdnů, zápůjčky 6 000 Kč o 3 546 Kč při délce zápůjční doby 43 týdnů a zápůjčky 10 000 Kč o 7 400 Kč při délce zápůjční doby 58 týdnů maximální akceptovatelnou roční hranici úroku zcela jednoznačně přesahují. Soud tak považoval uzavřené smlouvy za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. Žalovaný od právního předchůdce žalobce převzal v jednom případě částku 5 000 Kč a uhradil celkem 600 Kč, v druhém případě pak převzal částku 6 000 Kč a uhradil 3 935 Kč a ve třetím případě převzal 10 000 Kč a vrátil 9 320 Kč. Soud tak z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužné částky 4 400 Kč, 2 065 Kč a 680 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 21. 1. 2020 až do zaplacení, když žalobce odeslal žalovanému dne [datum] oznámení o postoupení pohledávky. V souladu s ustanovením § 573 o.z. se oznámení mohlo dostat do dispoziční sféry žalovaného dne [datum], žalovaný se dostal do prodlení po uplynutí 10. dne od tohoto data, tj. dne [datum], když v oznámení byla stanovena lhůta k úhradě 10 dní. Ve zbývající části, kdy žalobce požadoval úrok z prodlení nad rámec shora uvedeného, byla žaloba zamítnuta. 7. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci úspěch v poměru 85 % (neúspěšný byl z 15 %). Právo na náhradu nákladů řízení ve výši 70 % tedy svědčí žalobci. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč, doplatek soudního poplatku 600 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrada 21 % DPH ze základu 900 Kč v částce 189 Kč, tj. celkem tedy 2 089 Kč, z toho žalobci náleží poměrná část odpovídající 70 %, tj. 1 462 Kč. Tuto částku je tedy žalovaný povinen uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.