25 C 295/2021-14 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodňoval tím, že žalovaný s žalobcem uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to prostřednictvím registrace žalovaného na webové stránce žalobce [webová adresa] s tím, že na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému bezhotovostně na účet poskytnuta částka 1 400 Kč proti povinnosti žalovaného splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, kdy poslední splátka měla být splatná dne [datum]. Žalobce uvedl, že poskytl žalovanému sjednanou částku dne [datum] na účet, žalovaný však poskytnutou částku nevrátil včas. Podle žalobce je tak dluh na jistině 1 400 Kč, vedle toho poplatek za poskytnutí úvěru 4910Kč a poplatek za službu„ Presto“ 165 Kč. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z listinných důkazů soud zjistil, že účastníci mezi sebou uzavřeli distančně na dálku smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a na základě předchozí registrace žalovaného na webové stránce [webová adresa], kde byla ověřena jeho totožnost a konečný souhlas s uzavřením smlouvy potvrdil žalovaný SMS kódem sloužícím jako podpis úvěrové smlouvy. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout převodem na běžný účet žalovaného [bankovní účet] částku 1 400 Kč, což podle výpisu z běžného účtu žalovaného z [datum] žalobce bezhotovostním převodem s uvedením [variabilní symbol] splnil. Žalovaný se proti tomu zavázal vrátit ve lhůtě splatnosti do [datum] s navýšením o poplatek o poskytnutí úvěru 410 Kč a poplatek za expresní výplatu 165 Kč (služba„ Presto“), poplatek za informační SMS servis 29 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu je zřejmé, že žalovaný na úvěr neuhradil žádnou částku. Žalovaný byl před podáním žaloby výzvou ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky. Dlužná částka 1 975 Kč se skládá z nevrácených prostředků ve výši 1 400 Kč, dále poplatku za poskytnutí úvěru 410 Kč a jednorázového poplatku za expresní výplatu 165 Kč. Žalobce také oprávněně uplatňuje podle § 1970 o.z., ve spojení s § 1 a § 2 a) nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, tj. od [datum], do zaplacení. Nárok žalobce byl doloženými listinami prokázán, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142a o. s. ř. s ohledem na zaslanou předžalobní upomínku z [datum] ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení představovaná zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, doplatkem soudního poplatku 600 Kč, náklady právního zastoupení podle § 14b advokátního tarifu za tři úkony právní služby – převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč a navýšení o 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč, tj. celkem 2 089 Kč.