3 C 75/2021-27 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a částky [částka] coby smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] se spol. [právnická osoba], [IČO], dále jen („ původní věřitel“), smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr celkem ve výši [částka], přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku [částka] nejpozději do [datum]. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj bankovní účet. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, když neuhradil ničeho. Následně byla předmětná pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ode dne [datum], bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který byl dán k doručení dne [datum], jak je patrné z podacího archu. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Z úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byla žalované téhož dne poskytnuta převodem na účet částka [částka]. Žalovaný se naproti tomu zavázal úvěr vrátit nejpozději do [datum]. Dle smlouvy nebyla uplatněna zápůjční úroková sazba ani RPSN. Nebyl sjednán ani poplatek za poskytnutí úvěru. Součástí smlouvy bylo rovněž právo žalobce požadovat v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a to až do výše dlužné částky (bod 5.1). Žalovaný řádně a včas dlužnou částku nevrátil, čímž se dostal do prodlení. Hodnota pohledávky žalobkyně vůči žalovanému činí částku ve výši [částka], která se skládá z nesplacené jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobkyně se vzdal nároku na úhradu nákladů za inkasní vymáhání a požaduje tak toliko jistinu, smluvní pokutu ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně dále prokázala, že žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne [datum]. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím z ustanovení o úvěru podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy se úvěrující zavazuje smlouvou o úvěru, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel na základě úvěrové smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka] bez sjednání úrokové sazby, RPSN či poplatku za poskytnutí úvěru. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky vyplývá z výše uvedeného § 2395 násl. o.z. Podle § 1970 odst. 1, odst. 2 o.z. má žalobkyně též nárok na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. Soud žalobkyni přiznal rovněž nárok na úrok z prodlení, který byl kapitalizován za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], doplatek soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta za 2 úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis žaloby), jeden úkon právní služby ve výši [částka] (jednoduchá výzva k plnění), tři režijní paušály dle § 14b odst. 5 a) citované vyhlášky po [částka]. Z důvodu, že zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada této daně ve výši 21% z odměny a režijního paušálu ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích je žalobce povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka], jelikož soud nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení. Doplatek soudního poplatku je žalobce povinen zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň - sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.