4 C 425/2020-19 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Jednání o půjčce vedla [právnická osoba], který pohledávku postoupila spol. De vries [právnická osoba] [IČO] a ta dále žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Na základě jednání měl původní věřitel poskytnout žalované dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dne [datum]. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně se z nařízeného jednání na den [datum] omluvila, rovněž žalovaná se nedostavila. Soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Žalobce prokázal, že Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřel původní věřitel, který postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobci, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel tvrdil, že poskytl žalované částku [částka] převodem na účet žalované [bankovní účet] bez právního důvodu. Žalobce prokázal, že převedl na účet [bankovní účet] dne [datum] částku [částka]. Soud naproti tomu nemá za prokázané, že účet je žalované, když toto [právnická osoba] popřela. Protože žalobkyně netvrdila, že s žalovanou uzavřela smlouvu a neprokázala, že žalované poskytla uvedené prostředky, rozhodl soud tak, že žalobu zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly.