7 C 205/2021-21 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný cestoval dne 19. 2. 2020 veřejným dopravním prostředkem, jehož provozovatelem je žalobce, aniž se na výzvu pověřené osoby mohl prokázat platnou jízdenkou. Žalobce tedy po něm požaduje jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč včetně úroku z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaný cestoval po [obec] dne 19. 2. 2020 linkou trolejbusu [číslo] bez platného jízdního dokladu. Je tedy povinen zaplatit jízdné spolu s přirážkou v celkové výši 1 520 Kč při ceně plnocenné přestupní jízdenky 20 Kč a přirážce stanovené smluvními přepravními podmínkami 1 500 Kč. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení jízdného podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), přičemž nárok odpovídající částce 1 500 Kč (přirážka k jízdnému) byl posuzován ve smyslu ustanovení § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má podle ustanovení § 1970 o.z. žalobce též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na zjištěný skutkový stav a shora citovaná zákonná ustanovení je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu, a to v částce 600 Kč, kdy náklady jsou tvořeny soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony po 100 Kč.