7 C 229/2020-50 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň - sever dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] Shodu s prvopisem potvrzuje [jméno] [příjmení]. 2 [spisová značka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, dále zaplacení částky [částka] a úroku ve výši 95,9 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. K vyplacení úvěru žalované došlo [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,58 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena historii žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do doby zesplatnění celého úvěru byli žalobci uhrazeny pouze částky: částka ve výši [částka] dne [datum] a částka ve výši [částka] dne [datum]. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši [částka] (dle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 x [částka]). Tato smluvní pokuta je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Žalobci dále vzniklo v důsledku prodlení žalované právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši [částka] (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši [částka] za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 7 x [částka]). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované byla smlouvou sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zák. č. 257/2016 Sb. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, dle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné částky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. [jméno] 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne [datum] až do jejího úplného zaplacení. [jméno] 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží i od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru a to až do doby její úplné náhrady. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila částky: částku ve výši [částka] dne [datum], částku ve výši [částka] dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci k datu podání žaloby činí následující částky: a) částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši [částka] (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši [částka] a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve 3 7 C 229/2020 ve výši [částka]) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy tak, jak jsou specifikovány shora, v celkové výši [částka] s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy tak, jak je specifikována shora, v celkové výši [částka] s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši [částka], e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 95,9 % p. a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. U dlužných částek uvedených shora pod písmeny a, b, c, tedy u částky v celkové výši [částka], žalobce požaduje i zákonný úrok z prodlení. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku pod písmenem e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku [částka]. Co se týče požadovaných úroků za poskytnutí úvěru, ve smlouvě byl tento úrok vyjádřen prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby, touto žalobou žalobce požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. K vyjádření úroku v efektivní sazbě tedy odpovídá jeho vyjádření v nominální úrokové sazbě. Jedná se pouze o matematickou [anonymizováno]. Problematikou efektivní a nominální úrokové míry se zabývá i Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], znalec z oboru ekonomika, ve svém„ Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum]“, které bylo zpracováno na žádost žalobce. Žalovaná se k nařízenému ústnímu jednání, které se konalo dne [datum], nedostavila, ačkoli jí bylo řádně a včas předvoláno. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jen ve shodě s listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 listiny. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR s