7 C 243/2021-16 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 5. 8. 2019 úvěrovou smlouvu [číslo], na jejímž základě mu poskytl 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v dohodnutých pravidelných měsíčních splátkách. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil, když se dostal do prodlení s úhradou více než dvou měsíčních splátek, proto žalobce celý úvěr zesplatnil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů, když oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 5. 8. 2019 soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o sjednaný smluvní úrok ve výši 12,90 % ročně v celkem 24 měsíčních splátkách po 2 375 Kč vždy k 5. dni v měsíci. Z výpisu z účtu za období od 5. 8. 2019 do 31. 8. 2019 soud zjistil, že dne 5. 8. 2019 žalovaný obdržel z bankovního účtu žalobce částku 50 000 Kč. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, když za období od ledna do července 2019 hradil v řádném termínu splátek každý měsíc pouze částku 1 000 Kč, a proto žalobce po marném upomínání přistoupil k zesplatnění úvěru, což žalovanému oznámil dopisem ze dne 7. 11. 2020. Z rozpisu stavu dlužné jistiny a příslušenství je patrné, že dluh žalovaného v důsledku prodlení se splátkami narůstal, přičemž ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 34 744,95 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ke dni 22. 7. 2021 činil 5 459,12 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 22. 7. 2021 1 997,78 Kč. Na podkladě obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že se žalobce svého nároku domáhal oprávněně, neboť v řízení bylo zjištěno, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky. Ačkoliv se žalovaný zavázal žalobci poskytnuté prostředky splácet spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách, tomuto svému závazku nedostál a je s plněním svých peněžitých závazků vůči žalobci v prodlení. Žalobce tak oprávněně přistoupil k zesplatnění neuhrazeného zůstatku čerpaného úvěru spolu příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu proti žalovanému nároku, o jehož oprávněnosti co do základu ani výše jistiny soud neměl důvod pochybovat. Proto žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno a soud přiznal žalobci rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o.z. jdoucího od 5. 8. 2019 do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení ve výši 3 568 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 390 Kč, nákladů právního zastoupení za tři úkony právní služby po 500 Kč podle § 14b odst. 1, bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 500 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, 21 % DPH ze základu 1 800 Kč v částce 378 Kč, tj. celkem 3 568 Kč.