7 C 247/2020-22 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou dne [datum] Okresnímu soudu v České Lípě se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.I.c., sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta, jakožto postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [anonymizováno] za jejími dlužníky. Jednotlivé pohledávky jsou specifikovány v příloze této smlouvy, která je nedílnou součástí. Jednou z postoupených pohledávek je i pohledávka, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá. Společnost [anonymizováno] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka], a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná jako žadatel uvedla v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení] p.I.c. ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice účinné od 10. 11. 2014 se všemi přílohami. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky do [datum], zápůjčku [anonymizováno] ani částečně nesplatila. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Ke dni podání žaloby zbývá na jistině uhradit částku [částka], poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce po žalované nepožaduje. Vedle částky [částka] žalobce po žalované požaduje výhradně jen zákonný úrok z prodlení. 2. Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 25. 5. 2020 pod č. j. EPR 123647/2020-4 vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Plzeň – sever. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému ústnímu jednání se nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. 4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jen ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 5. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 6. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který vyžaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele, na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 9. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi postupitelem [právnická osoba] [příjmení] p.I.c., sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], Malta, a žalobcem jako postupníkem vyplynulo, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobci v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku a následující. Původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalované dne [datum]. Zástupkyně žalobce se k nařízenému ústnímu jednání rovněž nedostavila, žalobce soudu nepředložil samotnou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], k důkazu předložil pouze potvrzení o provedené platbě ve výši [částka] ze dne [datum], dále žalobce k důkazu předložil standartní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice, dále standartní evropskou informaci o spotřebitelském úvěru. Nebylo tak možné posoudit, zda vůbec došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku a následující či spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku a následující. Soud tak nadále neposuzoval nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná neprokázala, že by žalobci nebo jeho právnímu předchůdci částku [částka] uhradila, soud tak žalované uložil zaplatit bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Soud dále žalované uložil zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky [částka], přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku k zaplacení dlužné částky, jež byla součástí oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalobce prokázal, že původní věřitel [právnická osoba] předala oznámení o postoupení pohledávky poštovnímu úřadu k přepravě dne [datum], následujícího dne tedy [datum] se již oznámení o postoupení pohledávky s upomínkou mohly dostat do sféry dispozice žalované, žalovaná byla povinna plnit hned, to je do [datum], od [datum] se již ocitla v prodlení. Soud tak žalované dále uložil zaplatit požadovaný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 10. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci převážně úspěšný z 90 %, z 10 % byl neúspěšný, přičemž soud při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu přihlížel i k požadovanému příslušenství (viz. nález Ústavního soudu I. ÚS 2717/08). Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], 3 úkony právní pomoci dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. á [částka] = [částka] (§ 14b odst. 1), jde o následující úkony: příprava převzetí věci, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, 3 režijní paušály á [částka] = [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a), 21% DPH z odměny a režijního paušálu činí [částka] Celkem náklady řízení představuje částka [částka], z toho 80 % = [částka].