7 C 272/2021-14 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň-sever dne 28. 9. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 9 208 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 6. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 25. 2. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které si ujednali, že žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok a to za podmínek uvedených ve smlouvě. [jméno] 4.1 a následující smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí jednu pětinu částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší, než 300 Kč, je výše minimální splátky rovná částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalobce dle bodu 4.5 smlouvy zasílá žalovanému každý kalendářní měsíc výpisy z úvěru, na němž jsou uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Žalobce a žalovaný si v bodu 5. smlouvy sjednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1 000 Kč. Dále bodem 6.1 smlouvy bylo sjednáno, že úrok činí 20 % měsíčně a to za dobu od 1. dne 2. měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání i peněžních prostředků až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatný, postupem dle článku 6.5 smlouvy je za dobu od 1. dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně, místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu, jeho celková výše je tvořena součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisu k revolvingovému účtu a činí 2 845 Kč. [jméno] 6.2 smlouvy bylo sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu nebo jeho části, je povinen hradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši, úrok z prodlení se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. [jméno] 6.6 bylo sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 363 Kč. Žalovaný k datu podání žaloby ničeho neuhradil. Dle bodu 6.5 smlouvy se stává celý dluh splatným a žalobce je oprávněným požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, je tak od 1. 6. 2021 v prodlení. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 9 208 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když zástupce žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku každé ustanovení práva lze vykládat jenom ve shodě s listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který jeho zneužitím soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36. listiny. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ Z důkazu„ Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 25. 2. 2021“ bylo zjištěno, že žalobce jako úvěrující, žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku a následující smlouvu o úvěru, na základě které se úvěrující zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet způsobem uvedeným ve smlouvě. Dále se žalovaný zavázal úvěrujícímu hradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a úrok ve výši 20 % měsíčně. Dle bodu [číslo] roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činí 519 %. Nicméně žalobce v tabulce uvedl různé modely čerpání a splácení úvěru, u nichž se RPSN pohybuje od 198 % do 756 % ročně. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 25. 2. 2021 soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům jako celek, je tak absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček i úvěrů a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení (úrok ve výši 240 % ročně), dále navíc poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 9,34 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do 1 roku). U výše citovaného ustanovení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 by bylo možné tolerovat maximální navýšení 28,02 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavřeli-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná neplatností jedině celé smlouvy (viz. rozhodnutí soudního dvora Evropské unie ve věci C [číslo]). Soud tak provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 občanského zákoníku a násl. Žalobce jako úvěrující žalovanému poskytl částku 5 000 Kč, žalovaný ničeho neuhradil, je tak povinen žalobci vydat bezdůvodné obohacení ve výši 5 000 Kč. Žalobě bylo dále vyhověno, pokud žalobce požadoval úrok z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 8,25 %, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku k zaplacení dlužné částky, žalobce prokázal, že upomínka byla předána poštovnímu úřadu k přepravě dne 11. 8. 2021, upomínka se následujícího dne, tj. 12. 8. 2021, již mohla dostat do sféry dispozice žalovaného. Žalovaný byl povinen plnit okamžitě, tj. do 13. 8. 2021, v prodlení se ocitl od 13. 8. 2021. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek soud rozhodl na základě zákona o soudních poplatcích zák. č. 549/1991 Sb. Sazebník poplatků. Podle položky 1a za návrh na zahájení soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí soudní poplatek 1 000 Kč. Dle položky 2.1a za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 10 000 Kč včetně, činí soudní poplatek 400 Kč. Dle položky 2.2 pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Soud platební rozkaz nevydal, doměřil tak žalobci poplatek do výše položky 1. O nákladech řízení