7 C 281/2021-17 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 8 490 Kč a 5 760 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobci z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 28. 5. 2020 do 30. 9. 2020, a to ohledně osobního automobilu s objemem válců nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Dále se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 5 760 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 9. 8. 2020 do 31. 10. 2020 ohledně osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Žalobce také požadoval zaplacení 300 Kč jako poplatek spojený s náklady na mimosoudní uplatnění, a to za každou zaslanou výzvu k úhradě, tj. celkem 600 Kč. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobce postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistil, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo z výzvy k úhradě ze dne 19. 11. 2020 zjištěno, že za období od 28. 5. 2020 do 30. 9. 2020 nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce doložil, že dne 19. 11. 2020 odeslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala dne 2. 2. 2021. Dále z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 3. 2. 2021 je zřejmé, že v období od 9. 8. 2020 do 31. 10. 2020 nebylo pojištěno další vozidlo, jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný, s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]; žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala dne 19. 4. 2021. Žalobce dále doložil, že žalovanému zaslal dne 23. 6. 2021 předžalobní výzvu. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a to § 2 odst. 1 písm. písm. h), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu každého z vozidel, činí denní příspěvek 65 Kč, tj. při 84 dnech bez pojištění 5 460 Kč, a při 126 dnech bez pojištění u druhého vozidla pak 8 190 Kč. [příjmení] poplatku za výzvu k zaplacení činí 2x 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobci celkem 14 250 Kč, přičemž s úhradou se dostal do prodlení vždy marným uplynutím 60 denní lhůty stanovené ve výzvách z 19. 11. 2020 a 3. 2. 2021, žalovaný je tak povinen žalobci uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 o.z. zákonný úrok z prodlení, a to z jednotlivých dlužných částek vždy ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupkyně žalobce prokázala, že je plátcem DPH, přísluší jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 1 200 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 252 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.